Zdroj: Profimedia.cz
Z podivné vejčité lebky zůstali vědci v šoku. Žena pocházela ze zaniklé kultury
Když archeologové poblíž města Kjongdžu odhalili starodávnou hrobku, zaradovali se. Jako jedna z mála obsahovala nádhernou rakev mokgwakmyo s téměř dokonale zachovalými pozůstatky asi třicetileté ženy. Na první pohled vypadala normálně, po rekonstrukci její lebky však zůstali ohromeni.
Žena zemřela v době, kdy většina korejského poloostrova spadala pod starobylé království Silla. To existovalo od roku 57 př. n. l. do roku 935 n. l. Navzdory rozsáhlému vlivu a vyspělé společnosti se do dnešní doby dochovalo jen pár hrobů s neporušenými kostrami, jež by o starodávné kultuře prozradily více. Nález u města Kjongdžu tak vědci považovali za štěstí. Do doby, než z fragmentů kostí sestavili lebku.
Zjistili, že žena měla abnormálně úzké čelo a protáhlou mozkovnu. Jednou z možností, jak tohoto tvaru dosáhnout, je umělá deformace kostí. Tyto úpravy lidé praktikovali již před asi 47 tisíci lety. V době bronzové bylo protahování lebek běžné u různých kultur obývající střední Asii, Rusko, Mexiko, Maltu, Peru nebo ostrov Gozo.
Dlouhé lebky byly populární i ve starém Egyptě. Pyšnili se jimi například král Achnaton, jeho žena Nefertiti i jejich potomci. Umělá deformace se praktikovala ještě v Jižní Americe v první polovině 20. století. Dodnes je populární například u afrického kmene Mangbetu v Zaire.
Protáhlá lebka z Korey
Důvodů k této úpravě bylo několik. Rozlišovalo se tak sociální postavení, byl to výraz kmenové sounáležitosti, věřilo se, že takto zušlechtění jedinci jsou daleko bližší duchovním sférám a jsou atraktivnější. Nadšenci, kteří hledají jakékoli důkazy o mimozemských civilizacích zase tvrdí, že protahováním lebky se chtěly dávné kultury přiblížit vyspělým návštěvníkům z vesmíru.
Hlava se deformovala pomocí prkének, jež se přivazovaly látkou a utahovaly. „Záměrné prodloužení způsobuje zploštění kostí v přední části lebky, aby se kompenzoval tlak," vysvětluje fyzická antropoložka ze Soulské národní univerzity v Korejské republice Eun Jin Woo. „Tyto úpravy ale lebka ženy kultury Silla nevykazuje."
Korejští vědci tak předpokládají, že žena trpěla některou z nemocí, která nepřirozené prodloužení mozkovny způsobuje, jako je Sensenbrennerův syndrom, Crouzonův syndrom, Sotosův syndrom nebo Marfanův syndrom. „Nezvyklý tvar je charakteristickým znakem jedince, nepovažujeme ho za typický rys východních Asiatů obecně nebo konkrétně Korejců," uvedli odborníci.
Dlouholebečná vegetariánka
Týmu se navíc podařilo získat mitochondriální DNA ženy, jež se předává z matky na dceru. Zjistil, že patřila ke genetické linii, která se dnes ve východní Asii stále vyskytuje. Analýza izotopů uhlíku v kostech odhalila, že byla přísnou vegetariánkou a nejčastěji jedla pravděpodobně pokrmy z rýže.
Zdroj:
www.ctidoma.cz, www.archaeologynewsnetwork.blogspot.com, www.ancient-origins.net
