Již od začátku roku se začaly i v českých médiích objevovat zprávy o nové nemoci, která se objevila v lidnatém čínském městě Wu-chan. Na veřejnost pronikala neoficiálně pořízená videa zachycující lidi ležící na ulici či přeplněné nemocnice. Komunistická Čína se ovšem snažila informace tajit, případně zlehčovat. Později vyšlo najevo, že oční lékař Li-Wen-Liang z wuchanské nemocnice poslal svým kolegům již v prosinci 2019 e-mail informující o pacientech s příznaky podobnými nemoci SARS, způsobující selhání dýchacího systému. V e-mailu doporučoval používat ochranné pomůcky a varoval před možnou epidemií, k opatrnosti nabádal i své přátele. Zprávy se ovšem dostaly na veřejnost a kolovaly po internetu. Okamžitě zasáhly čínské úřady a lékaře obvinily z šíření falešných zpráv a narušování veřejného pořádku. Stejně tak několik jeho kolegů, kteří se rovněž snažili o nastalé situaci informovat. Třicátník Li se nakonec od své pacientky sám nakazil a nemoci covid-19 podlehl. Ještě předtím se mu úřady oficiálně omluvily, ovšem to už bylo ve chvíli, kdy o šíření nové nemoci a jeho případu věděl celý svět.

Čína, která zpočátku tvrdila, že se nemoc šíří jen kontaktem s nakaženými zvířaty (jako původce onemocnění byl označen wuchanský trh prodávající za zoufalých hygienických podmínek živá zvířata), uvalila na celý Wu-chan tvrdou dvouměsíční karanténu. Zakázala vstup cizincům a využila systém ke sledování obyvatelstva, v Číně fungující již před koronavirovou krizí, i v této situaci. Karanténa byla uvalena i na další města, kde se objevily případy nákazy, porušení nařízení neopouštět domov byla tvrdě trestána.

V současné době Čína vykazuje jen velmi nízké přírůstky covid-19 pozitivních pacientů, pohybující se v řádu desítek denně, navíc o nich úřady tvrdí, že jsou většinou importované ze zahraničí. Je samozřejmě otázka, zda lze vykazovaným číslům věřit, zvlášť když si vzpomeneme, jak ohledně koronavirové pandemie Čína mlžila na počátku roku. Nicméně experti se shodují, že ač je nutné brát čísla s určitou rezervou, nemusejí být úplně mimo realitu. Číně zřejmě ve zvládání pandemie pomohla disciplinovanost obyvatelstva, často také tvrdě vyžadovaná, a dodržování základních pravidel, jako jsou roušky, dezinfekce rukou a rozestupy. Například roušky jsou Asijci v případě respiračních onemocnění zvyklí nosit již dlouho, aby nenakazili ostatní, což je ohleduplný zvyk vypěstovaný životem v přelidněných městech, který jsme mohli vidět i u asijských turistů v Česku. Čína také dokázala aktivovat velké množství personálu a vybudovat velmi rychle provizorní zdravotnická zařízení. Lokální ohniska nákazy v posledních měsících se podařilo zastavit okamžitými lockdowny. Spolu s kontroverzním systémem na sledování lidí tyto zásahy zřejmě pomohly Číně nákazu eliminovat.

A ačkoliv tzv. mokré trhy, tedy oblíbené trhy prodávající živá zvířata a obecně čerstvé potraviny, už jsou zase v provozu, Čína již v únoru zakázala konzumaci masa volně žijících živočichů a některá města, jako např. Šen-čen a Ču-chaj, se přidala i se zákazem konzumovat maso psů a koček. Navíc obliba těchto potenciálně rizikových trhů (ačkoliv ne na každém se prodávala divoce žijící zvířata) může klesat s nastupující mladou generací, která dává přednost nákupům v supermarketech či on-line obchodu, což koronavirová krize ještě urychlila.