Náš dnešní hrdina je trochu studený čumák, ale nebojte, byl to velký sympaťák a jeho příběh vás chytne za srdce. Kdy a kde samec kosatky dravé poprvé máchl ploutvemi, není známo. Odhaduje se, že se tak stalo někdy v roce 1976 ve vodách severního Atlantského oceánu. Když mu byly tři roky, chytili ho rybáři. Mohli ho zabít hned, ale připravili mu mnohem horší úděl. Prodali ho do mořského akvária na Islandu.

Živoření a galeje

Nejprve mu říkali Siggi, ale pak mu dali jméno Keiko, což v japonštině paradoxně znamená něco jako Štístko.

Když povyrostl, putoval do svého prvního zábavního parku v kanadském Ontariu. Tam se podrobil tvrdému výcviku, aby mohl bavit publikum. Záhy ale majitelům začal dělat starosti. Na kůži se mu objevily nepěkné boláky. Sotva se trochu zahojily, raději ho prodali

Galeje ve jménu zábavy trvaly osm let. Situace se změnila v roce 1993, kdy se začal natáčet film Zachraňte Willyho. Před kamerou se Keiko setkal s dětským hercem Jasonem Jamesem Richterem. Díky sympatické ústřední dvojici se film stal trhákem a začalo se hlasitě mluvit o špatných podmínkách, za jakých jsou kytovci drženi v zábavních parcích.

Odvážný plán

Nakonec vznikla nadace, která vybrala miliony dolarů, za něž v Oregonu postavila zařízení, kde se měl Keiko zotavit. Problém byl ale s přepravou. Kosatka byla extrémně vyhublá. Ve volné přírodě mají tito tvorové běžně šest tun, Keiko vážil zhruba polovinu. Nikdo nevěděl, jestli letecký transport přežije. Akce se ale podařila a slavná kosatka v novém domově pookřála. Během tří let přibrala více než tunu.

Mezitím se začalo uvažovat o jejím navrácení do oceánu. Mnozí tvrdili, že je to neproveditelné, ale našla se skupina vědců, která odvážný plán vzala za svůj. Do věci se vložil také syn slavného oceánologa Jean Michel Cousteau. V roce 1998 čekal Keiko další letecký přesun, tentokrát zpět na Island. A opět se to neobešlo bez dramatu. Přistání nebylo zrovna hladké, na podvozku letadla vznikla škoda za milion dolarů. Kytovec ale vyvázl bez zranění.

Na Islandu se po letech opět dostal do mořské vody, vědci ho znovu učili přijímat živou stravu a lovit. V roce 2001 poprvé vyplul z bezpečí zátoky a strávil tři týdny ve společnosti divoce žijících kosatek. O rok později přežil na svobodě více než dva měsíce. Nakonec se mu zalíbilo u norského pobřeží, kam pravidelně připlouval. Zemřel ve fjordu nedaleko města Taknes 12. prosince 2003. Bylo mu zhruba 27 let, což je na kosatku, která strávila v zajetí velkou část života, úctyhodné číslo.