Jedna z mnoha, ale jediná

Krásná Kösem by nejspíš nevstoupila do dějin, nebýt osmanských kořistnických výpadů. Jako Anastasia se narodila někdy kolem roku 1589 v rodině pravoslavného kněze na řeckém ostrově Tinos. Na prahu dopívání ji nájezdníci „vyrvali“ z rodinných kořenů a nabídli jako „majetek“ na trhu s otroky. Mlaďoučká, panensky čistá, zdravá – a krásná přilákala pozornost vyslance samotného sultána Ahmeda I. A ten ji jako „perlu“ koupil pro jeho harém.

Harém v paláci osmanských sultánů Topkapi byl domovem všech žen z paláce. Měl svůj řád a uspořádání. Ani koupené otrokyně nebo zajatkyně tam nemusely skončit jako pouhé služky, a už vůbec ne jako sultánovy otrokyně lásky. Musely projít základním vzděláním a krásné a chytré měly šanci získat si postavení a sultánovu přízeň. Anastasia to dokázala. Ač ve výběru sultánových manželek a konkubín měla hlavní slovo valide sultan – sultánova matka, Anastasia se stala jeho konkubínou bez jejího souhlasu.

Měsíční tvář

Anastasia si díky své mléčně bílé pleti a temně hnědým očím v paláci získala přezdívku Mahpeyker – měsíční tvář.  Zaujala ihned také Ahmedovu pozornost. Během svého „vzdělávání“ se navíc projevila jako nesmírně inteligentní a brzy si osvojila potřebné znalosti včetně osmanské politiky. Ahmed měl své konkubíny, ale v paláci plném intrik hledal skutečnou lásku a spřízněnou duši, které může důvěřovat a cítit se s ní v bezpečí. A tu našel v Mahpeyker.

Oba se do sebe opravdu zamilovali. Sultán ji zahrnoval nejen svou přízní, ale dary a nejkrásnějšími šperky ze své pokladnice. Brzy se stala jeho nejmilovanější konkubínou s titulem haseki sultan (princova matka), který náležel jen nejoblíbenější manželce nebo milence, která s ním mohla sdílet jeho komnaty a byla matkou dědice trůnu. Po valide byla druhou nejmocnější ženou harému.

Následující video ukazuje rekonstrukci tváře Kösem Sulatan:

Zdroj: Youtube

Kösem – vůdce stáda

Krásná Mahpeyke jako hlavní Ahmedova manželka se sultánovi stala oporou a vládla po jeho boku 14 let. Dostala jméno Kösem, což znamená vůdce stáda. Během té doby porodila tři syny a čtyři dcery. Ahmed zemřel v roce 1617 ve věku 27 let, údajně na tyfus, ač se někteří historikové domnívají, že byl otrávený. Aby zabránila možné „bratrovraždě“ a ochránila své syny, 28letá Kösem se svou mocí zasadila, aby trůn získal Ahmedův mladší bratr slabšího ducha Mustafa, kterého 13letý sultán Ahmed ušetřil. Pro vysvětlení, do počátku 17. století bylo běžné, že po usednutí na trůn nechali sultáni popravit své bratry a jejich mužské potomky. Po smrti Ahmeda měl nastoupit na trůn Osman, první Ahmedův syn, kterého měl s konkubínou Mahfiruz Hatice Sulat, a tak se Kösem obávala o život synů.

Mustafa si pobyl na trůně rok, pak ho Osman sesadil. Ani on si vlády moc neužil a po čtyřech letech se stal obětí spiknutí. Na trůn tak v roce 1623 dosedl nezletilý Murad IV., syn Kösem a Ahmeda. Matka za něho jako regentka vládla do roku 1632. Když v roce 1640 ve věku 27 let zemřel na cirhózu jater, sultánem se na osm let stal jejich druhý syn Imbrahim I. Ten však byl psychicky labilní slaboch, navíc krutý a sexuálně zvrhlý. Nakonec byl popravený během povstání, které údajně podporovala i Kösem.

Smutný konec

Kösem chtěla na trůn dosadit svého vnuka, Ibrahimova malého syna Mehmeda IV. a údajně za něho vládnout jako regentka. To se jí stalo osudným. Kvůli tomu ji konkubína Turhan Hatice, jeho matka nechala zabít. Kösem Sultan, jedna z nejmocnějších žen v osmanské historii, zemřela v roce 1651 ve věku 61 let. Našli ji uškrcenou v paláci Topkapi. Někteří historici tvrdí, že to byla schopná manipulátorka chtivá moci. Ale byla také známá svou charitativní činností. Pomáhala chudým, platila dluhy místních obyvatel, aby se vyhnuli vězení, dávala věno chudým dívkám, aby se mohly vdát, pomáhala lidem v nouzi, dávala svobodu svým otrokům. Po její smrti obyvatelé Istanbulu drželi tři dny smutek.

Pohřbená je v hrobce svého milovaného manžela je ve čtvrti Sultanahmet.

Zdroje: www.dailysabah.com, www.britannica.com, www.ancient-origins.net