Japonec v muslimských řadách
Koshiro Tanaka odsuzoval svou vlast za to, že se v roce 1945 neubránila Sovětům a nechala je okupovat Kurily a nikdy se ostrovy nepokusila získat zpět. Tato okolnost mu ale hlavně znechutila jak Sovětský svaz, tak i celou jeho ideologii. Tanakovi bylo 40 let, když se v roce 1984 rozhodl opustit Japonsko a přidat se na stranu muslimů, ke kterým neměl o nic blíž než Sovětům, ovšem věřil, že bude bojovat za správnou věc.
Japonsko mělo s jeho odchodem velký problém a instruktora přes velvyslanectví v Islámábádu varovalo, aby to nedělal a okamžitě odešel. Tanaka si stál za svým rozhodnutím, oblékl se do pytlovitého obleku mudžahedína a stal se jedním z nich.
O bojích nic nevěděl, v životě nedržel střelnou zbraň a maskování před nepřítelem pro něj bylo velkou neznámou. Byl však velmi učenlivý a za velmi krátkou dobu pochytil vše důležité. Na oplátku svým novým přátelům dělal trenéra bojových umění, což se hodilo zase jim. V aktivní službě se ocitl v roce 1985.
Nosil granáty, aby nebyl dopaden živý
Do 1989, kdy sovětská válka v Afghánistánu skončila, se Tanaka na bojišti objevil celkem šestkrát, pokaždé přes nevůli své vlasti. O nepřátelích vždycky prohlašoval, že nechtějí mír, ale zemi, a svůj postoj nikdy nezměnil. Nenáviděl je tak moc, že byl připraven i na to, kdyby ho zajali; měl u sebe dva ruční granáty, které hodlal odjistit, aby ho nedostali živého.
Jakožto ostřílený voják působil rok po konci války i v Iráku, poté se vrátil do Japonska a pokračoval v lektorování. V roce 1991 se z držitele šestého stupně černého pásu v karate stal velmistrem. Tanaka byl po svých zkušenostech v Afgánistánu a Iráku velmi žádaným, trénoval například americké a francouzské jednotky SWAT, Rangers, thajskou královskou protidrogovou jednotkou a dokonce osobní stráž dalajlámy.
O svých zážitcích z války napsal knížku a veškerý výtěžek věnoval svým spolubojovníkům. V roce 2017 přijal pozvání Judo clubu Raion-ryu z České republiky a podílel se na několika trénincích.
