Poslední občan Sovětského svazu? Kosmonaut, kterého zapomněli ve vesmíru

Sergej Krikaljov se nacházel 350 km daleko od zemského povrchu na vesmírné stanici Mir, když se dozvěděl, že země, která ho měla přivézt zpátky, již neexistuje.

Sergej Krikaljov se nacházel 350 km daleko od zemského povrchu na vesmírné stanici Mir, když se dozvěděl, že země, která ho měla přivézt zpátky, již neexistuje.

Foto: profimedia.cz

Zatímco se po moskevském Rudém náměstí valily tanky, lidé stavěli barikády a z Leningradu se stal Petrohrad, kosmonaut Sergej Krikaljov se nacházel 350 km daleko od zemského povrchu na vesmírné stanici Mir. Bylo mu totiž řečeno, že země, která ho měla přivézt zpátky, již neexistuje.  

„Pro nás to bylo naprostým překvapením. Nerozuměli jsme, co se děje. Když jsme o tom mluvili, snažili jsme se pochopit, jak situace ovlivní vesmírný průmysl," vzpomíná na první minuty po informaci, že se Sovětský svaz v roce 1991 rozpadl, Krikaljov. Důsledky rozpadu pocítil na vlastní kůži. Bylo mu řečeno, že na jeho návrat nejsou peníze. O měsíc později dostal stejnou odpověď a vedení mise ho žádalo o trpělivost. Uplynul další měsíc, ale stále slyšel stejnou odpověď. "Říkali, že je to pro mě těžké a opravdu to není dobré pro mé zdraví. Ale že teď je země v tak těžké situaci, že úspora peněz musí být nejvyšší prioritou," svěřil se o několik let později časopisu Discovery. (Zdroj: www.discovermagazine.com)

SputnikSputnikZdroj: profimedia.cz

Ve skutečnosti mohl odejít. Stačilo nasednout do kapsle, která byla na Miru uložená pro případ rychlého návratu na Zem. Pokud by se ale vrátil, znamenalo by to konec vesmírné stanice Mir, jelikož by na ní nebyl už nikdo, kdo by se o ni staral.

"Uvažoval jsem, jestli mám sílu přežít, abych dokončil program. Nebyl jsem si jistý." Riziko svalové atrofie, ozáření, rakoviny nebo oslabení imunitního systému se den za dnem zvětšovalo. Na výčet některých z možných důsledků vleklé vesmírné mise ale Krikaljov nebral zřetel.

Nechtěně ve vesmíru strávil 311 dní a nevědomky tak vytvořil světový rekord. Aby Rusko získalo peníze, začalo prodávat křesla v kosmických lodích Sojuz jiným zemím. Například Rakousko si koupilo jedno místo za sedm milionů dolarů a Japonsko za 12 milionů dolarů, aby vyslalo na stanici televizního reportéra.

Hovořilo se dokonce o naléhavém odprodání stanice Mir, dokud byla ještě v provozuschopném stavu. Krikaljov, jediný letový inženýr, trpělivě čekal. Požádal však, zda by mu neposlali med, aby mu zlepšili náladu. Med byl ale nedostatkové zboží, proto dostal jen citron a křen. (Zdroj: www.rbth.com)

Zářící mlha nad arizonským Phoenixem má naprosto přirozené vysvětlení: jde o spaliny z rakety SpaceX, která odstartovala z Kalifornie.

Nádherné snímky z Mezinárodní vesmírné stanice: Planeta Země, jak ji neznáte

Krikaljov se konečně vrátil na Zem 25. března 1992 poté, co Německo zaplatilo 24 milionů dolarů za nákup lístku pro německého zkušebního pilota a kosmonauta Klause-Dietricha Fladea. Média popisovala vzhled ruského inženýra takto: " byl bledý jako moucha a zpocený jako hrudka mokrého těsta". Není divu, Mir měl pověst hlučného a páchnoucího místa. Měl velikost jako pár karavanů naskládaných za sebou a na palubě číhaly miliony mikroorganismů, které místu propůjčily typický pach zpoceného muže nalitého koňakem. Hluk z ventilátorů, čerpadel a dalších strojů duněl hlavou a nebylo možné nikam uniknout.

Z Krikaljova se za jeho čin stal hrdina. O dva roky později se vydal na další vesmírnou misi. Tentokrát byl prvním ruským kosmonautem na palubě raketoplánu NASA. Dohromady absolvoval šest kosmických letů a ve vesmíru strávil celkem 803 dnů. Nyní je výkonným ředitelem Roskosmosu pro pilotované kosmické lety a sám rozhoduje, kdo se na oběžnou dráhu vydá. (Zdroj: www.ceskatelevize.cz)

Akční letáky