Utajení, ztracení sovětští kosmonauti: Gagarin nebyl první, jen první, co přežil

Gagarin zůstává oficiálně prvním člověkem ve vesmíru.

Gagarin zůstává oficiálně prvním člověkem ve vesmíru.

Foto: Profimedia.CZ

Než sovětské vedení v dubnu roku 1961 radostně oznámilo světu, že právě vyslalo prvního člověka do vesmíru, počkalo si, až dotyčný muž bezpečně přistane na matičce Zemi a nezraněn dokráčí k hledáčkům fotoaparátů. Co by se stalo, kdyby se let nezdařil a Jurij Gagarin by při něm zahynul? Sověti by se nejspíš snažili celou misi ututlat a tvrdili by, že ve Vostoku I nikdo živý neseděl. Nabízí se otázka, zda se něco takového nestalo už předtím.

Spekulace o tom, že Sovětský svaz experimentuje s vysíláním kosmonautů na oběžnou dráhu, se v západním světě rojily už od roku 1957, kdy dvojice italských rádiových operátorů údajně zachytila nouzové signály vyslané z domnělé kosmické lodi. O dva roky později italská zpravodajská agentura Continentale přinesla zprávu, že během neúspěšných sovětských misí zahynulo hned několik kosmonautů, mezi nimi i jedna žena. Konkrétně mělo jít o Andreje Mitkova, Sergeje Šiborina a Marii Gromovovou. Agentura však uvedla prapodivný zdroj - údaje podle ní unikly z tajného svazku nejmenovaného vysoce postaveného komunisty z Československa. Že by se byl Chruščov s nezdary svého vesmírného programu svěřoval zrovna československým soudruhům a věnoval by jim i seznam padlých? To se zdá být trochu přitažené za vlasy.

Jurij Gagarin v raketě

Rusové zveřejnili okolnosti Gagarinovy smrti: K záchraně chyběly dvě sekundy

Podle jiných spekulací měla při pokusných letech zahynout i řada dalších sovětských pilotů: například Zavodovskij, Michajlov, Dolgov, Gračov, Bělokonov a Kačur, ti všichni prý tiše padli za vlast při dobývání orbitu. Experti po odtajnění sovětských archivů nicméně vyloučili, že by tito muži zemřeli podezřelou smrtí.

Hrůzná smrt v plamenech

To ale neznamená, že se v zájmu pokroku v Sovětském svazu neumíralo a neutajovalo. V říjnu roku 1960 otřásl kosmodromem Bajkonur výbuch nově vyvíjené balistické rakety R-16, který zabil 78 lidí, včetně maršála Mitrofana Nedělina. Sovětský svaz se k této tragické události přiznal až v roce 1989; do té doby se oficiálně tvrdilo, že maršál Nedělin zemřel při leteckém neštěstí.

Dlouho utajovaná byla také smrt mladého pilota Valentina Bondarenka, jenž se pouhých pár týdnů před Gagarinovým historickým výletem do vesmíru stal obětí smutné nehody během kosmonautského výcviku v Moskvě. Součástí výcviku byl patnáctidenní pobyt v barokomoře, kde si měl budoucí kosmonaut zvyknout na nízký tlak a vyšší koncentraci kyslíku. Bondarenko si celou dobu vedl dobře, ale desátý den vlastní neopatrností způsobil v komoře požár. Po ukončení zadaných úkolů si otřel ruce bavlněným tampónem namočeným v alkoholu a tampón zahodil - přímo na rozpálenou varnou desku, kde si vařil čaj.

Barokomoru se kvůli rozdílnému tlaku dlouho nedařilo otevřít. Lékaři se k Bodarenkovi dostali až po půl hodině, kdy už měl po celém těle popáleniny 3. stupně. Po dalších 16 hodinách zemřel.

Zatímco Gagarin při svém vesmírném letu zvládl přetížení 4 G a jeho puls z 64 vzrostl na 150 tepů za minutu, to, co následovalo, už tak dobře neustál.

Jaký byl život a manželství J. Gagarina: Sláva a vztah k ženám ničilo obojí

Iljušin si vzal tajemství do hrobu

Zatím se nám tedy nepodařilo najít důkaz o tom, že by před Gagarinem letěl na oběžnou dráhu ještě někdo jiný. Všechna původně utajovaná a později potvrzená záhadná úmrtí se odehrála na Zemi. Zbývá nám Vladimir Iljušin, syn slavného leteckého konstruktéra. Ten měl podle konspirátorů vylétnout do vesmíru 7. dubna 1961, tedy pouhých pět dnů před Gagarinem. Během obletu Země ale upadl do kómatu a řídící středisko se jeho loď snažilo navést zpět předčasně. Přistání na území SSSR se nezdařilo, kabina dopadla kamsi do Číny a pilot se v bezvědomí nemohl katapultovat, takže tvrdě dopadl i on. Byl těžce potlučený, nicméně přežil.

Vladimir IljušinVladimir IljušinZdroj: Profimedia.CZ

Historka má jedno velmi hluché místo - 7. dubna toho roku ze sovětského kosmodromu žádná raketa nevzlétla. Kdyby vzlétla, neunikla by americkým pozorovatelům. 

Přesto tady něco nehraje. Vladimir Iljušin byl totiž opravdu těžce zraněn (oficiálně při autonehodě v červnu 1961) a opravdu se léčil v Číně, což bylo ve své době krajně neobvyklé. Čína se Sovětským svazem tehdy zrovna nepekla a cestování za hranice nebylo jednoduché ani pro prominenty. Navíc se nedalo stanovit, která z obou zemí měla zdravotnictví v horším stavu. Nebo snad Sovětským svazem odkojený pilot vzdělaný v technických oborech uvěřil v sílu čínské lidové medicíny?

Sám Iljušin se k celé věci až do své smrti v roce 2010 odmítal vyjadřovat. Posílil tím podezření, že na každém šprochu může být něco pravdy, i když třeba ne zcela v přesném znění, v jakém je prezentován konspirátory.

Zdroje: www.dailystar.co.uk, www.aeroweb.cz, cs.wikipedia.org

Akční letáky