Vědci našli 6 obřích kamenných koulí. Zanechala je zmizelá supervyspělá kultura

Koule Diquísu, Kostarika

Koule Diquísu, Kostarika

Foto: Profimedia.cz

Archeologové z Kostarického Instituto Nacional de Antropología e Historia se rozhodli prozkoumat a zrekonstruovat šest kamenných koulí z ostrova Isla del Caño a delty Diquís. Konečně tak odhalili, jak a kdo záhadné artefakty vyrobil.

Dokonale opracované koule poprvé objevili pracovníci United Fruit Company při mýcení lesa v roce 1940. V té době si nikdo neuvědomoval jejich historickou hodnotu. Většina z nich tak byla zničena dynamitem nebo skončila jako dekorace zahrad manažerů společnosti.

Postupem času se však nalézaly další a další artefakty, jejichž průměr dosahoval až 2,57 metrů. Povolaní archeologové nakonec zjistili, že jsou vyrobené z granodioritu, gabru a vápence. „Dohromady byly odhaleny čtyři lokality o celkové rozloze 25 ha, na nichž byly koule uspořádány do trojúhelníků nebo kruhů." říká prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Koule z Diquísu v Kostarice

Objekty byly umístěny uvnitř důležitých sídlišť. „Některé stály hned vedle vchodu do rezidenčních budov. Zdá se, že byly používány jako znamení etnické příslušnosti a zároveň vyjadřovaly prestiž daného místa," říká archeolog Francisco Corrales z Národního muzea v Kostarice.„Tyto koule mají navíc neuvěřitelně geometricky přesný tvar, jež u některých z nich dosahuje shody 96 %."

Karalské pyramidy v Peru.

Supervyspělá civilizace postavila dokonalé obří pyramidy a zmizela neznámo kam

Mnoho vědců si tak myslelo, že vznikly přirozeným procesem, kdy se kamenná jadérka koulela po svazích sopky a nabalovala na sebe lávu. Zazněly také názory, že je vytvořila neznámá mimozemská civilizace. Restaurátoři nakonec zjistili, že na sobě mají stopy po opracování.

Sochy na Velikonočním ostrově zřejmě ukazují, kde je voda.

Vědci vyřešili záhadu obřích hlav Velikonočního ostrova. Zjistili, proč vznikly

„Hlavní technikou jejich výroby bylo sekání a broušení," říká docent antropologie na University of Kansas a ředitel Global Indigenous Nations Studies Programme John Hoopes. „Nejdřív se zapálily dřevěné pochodně. Žár povrch kamene narušil tak, že se dal lépe osekat kladívky" vysvětluje. Poté se použil písek, jež sloužil jako brusivo. Větší kameny byly dokonce leštěny, aby odrážely sluneční světlo.

Zmizelá supercivilizace

Uhlíkové datování potvrdilo, že koule jsou staré 2500 až 3500 let. Vytvořili je tak Indiáni předkolumbovské doby z kultury Diquís. Ta se objevila kolem roku 700 n. l. a zanikla v roce 1535. Obývala údolí Rio Grande de Térraba. Pyšnila se složitým ekonomickým, politickým a sociálním systémem. Lidé žili v domech, které byly lemované dlážděnými ulicemi, pěstovali ovoce, zeleninu a rybařili. Byli také zručnými řemeslníky, zlatníky a kamenníky.

Zdroj: Youtube

Právě to dokazují vzácné kulaté artefakty, jež byly po prozkoumání zrestaurovány. „Začaly podléhat erozi. Proto jsme se rozhodli, že na ně aplikujeme ochranný nátěr z vápenopískové malty," říká archeoložka Isabel Medina-González. Původní místa nálezu pak byly obohaceny o vrstvu geotextilie, štěrku a písku.

Zdroj:

www.ancient-origins.net, www.thecostaricanews.com, www.dvojka.rozhlas.cz, www.neveda.cz