Typický americký kovboj druhé poloviny 19. století by byl při vjezdu do města skutečně velmi unaven. V tváři by se mu však nerýsovalo atraktivní strniště, nýbrž divoký prales. Kovbojové trávili na cestách dlouhé týdny i měsíce a k péči o zevnějšek v divoké přírodě neměli příležitost.
Náš hrdina by rovněž jen těžko přicestoval sám se svým koněm. Doprovázelo by ho zhruba devět druhů a trojnásobný počet koní. Muži by přitom nejeli v řadě vedle sebe jako na přehlídce chlapského šarmu, každý by zaujímal strategickou pozici, aby svorně udrželi pohromadě stádo 3000 kusů krav, telat a volů.
Kovbojové vedou stádo dobytka americkou krajinou
Na přestřelky zapomeňte
Centrem chovu dobytka byl v té době Texas a právě odtud kovbojové vyráželi se stády na vzdálené trhy, kde panoval vysoký zájem o hovězí maso. Práce to nebyla jednoduchá ani bezpečná. Kovbojové nesměli zamhouřit oko, během noci se střídali na hlídkách a byli rádi, když každý z nich naspal šest hodin.
Občas se opravdu mohli dostat do potyčky s indiány nebo bandity. Nejčastěji však řešili zcela jiné problémy - jak provést početné stádo skalním terénem, co dělat, když narazí na rozvodněnou řeku, a jak pochytat krávy v případě, že se něčeho leknou a splaší se.
Uklidnit splašené stádo dobytka není žádná legrace. Stávalo se, že krávy některého z kovbojů rozdupaly i s jeho koněm. Muži někdy neměli jinou možnost, než pár býků ve vedení postřílet, aby se ostatní zastavili. To byl také hlavní důvod, proč kovbojové u sebe nosili střelné zbraně. Nešlo však o dva "kolťáky" zavěšené proklatě nízko, k běžné výbavě patřila jedna pistole a jedna puška.
Čtvrtinu kovbojů tvořili černoši
Náročná práce byla poměrně dobře placená, ale přesto se do ní Američané masově nehrnuli. Kovbojové se rekrutovali z chudých chlapců pomáhajících na rančích i z bývalých černých otroků, kteří se během občanské války starali o farmy de fakto sami a v chovu dobytka získali bohaté zkušenosti.
Historikové odhadují, že každý čtvrtý kovboj byl černoch, což ve westernech vůbec nevidíme. "Hned po skončení občanské války se povolání kovboje otevřelo všem mužům černé pleti, kteří nechtěli skončit jako obsluha výtahů nebo poslíčci," vysvětluje americký historik William Loren Katz. Mezi kovboji jste dokonce našli i domorodé indiány. Proč nám tedy filmové plátno předhazuje samé urostlé blonďáky?
Podle odborníků Hollywood zkrátka potřeboval vytvořit hrdiny, se kterými se průměrný americký divák mohl v duchu ztotožnit a do kterých se každá průměrná divačka mohla platonicky zamilovat. A protože kůň vzbuzuje v lidech mnohem více empatie než kráva, dobytek zůstal ve filmech upozaděn, zatímco koně tu ze všech zvířat hrají jasný prim. Skutečný kovbojský život by se nejspíš tolik "neprodal".
Jak skutečně kovbojové vypadali, ukazuje pásmo dobových fotografií ve videu:
Zdroje: https://www.ranker.com/, https://www.theguardian.com/, https://www.smithsonianmag.com/
