Družice vyfotily v Antarktidě záhadný ledový obdélník velkosti Moravskoslezského kraje
Připomíná monolit z filmu „2001: Vesmírná odysea“. Ale na rozdíl od snímku, podivnou kru, nacházející se poblíž ledového šelfu Larsen C, nevytvořili mimozemšťané.
Družicový snímek dokonale tvarovaného ledovce nejprve vědce zmátl. Mezi ostatními plujícími krami se jevil dost nemístně. Vypadal, jako by ho někdo vyřezal motorovou pilou. Měl obdélníkový tvar s 295 kilometry na délku a 37 kilometry na šířku.
Odborníci se rozhodli, že ho blíže prozkoumají. Tým v čele s glaciologem Janem Lieserem proto nasedl do letadla a vydal se směr Antarktida. To, co spatřil, mu vyrazilo dech. „Nikdy předtím jsem nic podobného neviděl,” řekl vědec. „Ihned mi v hlavě vyvstala otázka: Kde se to tu vzalo?”
NASA a podivná kra
Záhadu pomohly odhalit satelitní snímky. Ty ukázaly, že kra se zrodila v oblasti poblíž ledového šelfu známého jako Bawden Ice Rise. „Tuto zónu lze přirovnat k louskáčku na ořechy,” vysvětluje Lieser. Oddělila se od tříštícího se masivního ledovce A-68 o rozloze zhruba 5 800 kilometrů čtverečních.
Obrovská kra o velikosti Moravskoslezského kraje se vydala do vln Atlantského oceánu v roce 2017. Jakmile se odlomila od ledového šelfu Larsen C, vyděsila celý svět. Nikdo nedokázal předpovědět, kam se vydá. Hrozilo, že narazí do ostrova Jižní Goergie a negativně ovlivní okolní ekosystém. Odborníci proto sledovali každý její „krok”.
Roztála po čtyřech letech. „Podlehla vyšším teplotám a vlnám. Je ale obdivuhodné, že vydržela tak dlouho,” říká Adrian Luckman z univerzity ve Swansea. „Dohromady urazila více než 1400 kilometrů.” To odpovídá přibližné vzdálenosti z Prahy do britského Bristolu.
Kra jako stůl
Glaciologové tedy odhalili, jakým způsobem podivný útvar vznikl. Jak je ale možné, že měl tak dokonalý tvar? „Máme dva typy ker. První z nich je taková, jež potopila Titanik. Je jehlanovitá a nad hladinu trčí jen její špička,” vysvětluje Kelly Brunt z University of Maryland. „Pak se objevují tzv. tabulární ledovce. Ty se od mateřského objektu oddělují stejně, jako se odlomí dlouhý nehet. Jsou tedy široké a ploché.”
V důsledku rychlého procesu mají krásný geometrický tvar. Jejich hrany se ale díky erozi rychle obrušují. To, že odborníci objevili a zdokumentovali obdélníkovou kru, lze považovat za velké štěstí.
Zdroj:
www.cs.expansion-space.com, www.livescience.com, www.denik.cz