Vědci zkoumají DNA monstra podobného Krakenovi. Jeho inteligence je šokující

Krakatice

Krakatice

Foto: Daniel Eskridge / Shutterstock

Obří krakatice. Monstrum hlubin podobné Krakenovi. Velikost dosahující délky autobusu, oči jako dva talíře a chapadla, která pohltí kořist na vzdálenost několika metrů. Co stálo za vznikem děsivé příšery?

Tým vedený Kodaňskou univerzitou, jehož členkou je i vědkyně Caroline Albertinová z Mořské biologické laboratoře ve Woods Hole, zveřejnil kompletní rozbor DNA záhadné olihně obrovské.

Pinterest

DNA obřího monstra

Obří chobotnice jsou zřídkakdy k vidění. Nebyly nikdy chyceny a ani v zajetí se je nepodařilo držet. I proto je DNA jejich těla pro vědce stále trochu záhadou. Je však třeba dalších zkoumání pro získání tolik důležitých a potřebných informací.

"Zjistili jsme, že z hlediska genů se olihně obrovské hodně podobají jiným živočichům. To znamená, že můžeme studovat tyto skutečně bizarní živočichy, abychom se o nich dozvěděli více," říká Albertinová, která v roce 2015 vedla tým, který rozpoznal první genom tohoto hlavonožce.

Genom olihně obrovské je velký: s odhadovanými 2,7 miliardami párů bází DNA je asi o 90 procent větší než lidský genom. Jedná se tak údajně o prudce inteligentního tvora.

Šokující inteligence

Vědecké bádání je založeno na analýze několika starých, dobře známých genových rodin obří chobotnice a jejího srovnání s dalšími čtyřmi druhy hlavonožců, které byly vybrány. Srovnání je pak provedeno také s lidským genomem, aby se zjistilo, jak moc podobní nám tato monstra jsou.

Zdroj: Youtube

Zjistilo se, že důležité vývojové geny všech živočichů jsou přítomny v jediné kopii pouze v genomu olihně obrovské. To znamená, že tento gigantický bezobratlý tvor - který je již dlouho zdrojem pověstí o mořských příšerách - NEZÍSKAL takovou velikost díky duplikaci cizích genomů. Strategie, kterou evoluční věda použila k vysvětlení velikosti určitých živočichů, se zdá být neplatná.

Jak se tento druh chobotnice stal tak obrovským, čeká na další zkoumání jeho vlastní DNA.

"Genom je prvním krokem k zodpovězení mnoha otázek týkajících se biologie těchto velmi podivných živočichů," řekla Albertinová. Vědci se snaží získat odpovědi na otázky, jak například tyto obří chobotnice získali největší mozek mezi bezobratlými, co stojí za jejich sofistikovaným chováním i za neuvěřitelnou schopností okamžitého maskování.

Mýtus Lochnesské příšery obklopuje mnoho historek, falešných fotek a tajemství

Lochnesská příšera: Vědci na základě analýzy DNA odhalili identitu obřího tvora

"Ačkoli mají hlavonožci mnoho složitých a propracovaných znaků, předpokládá se, že se vyvinuli nezávisle na obratlovcích. Porovnáním jejich DNA se můžeme ptát: "Jsou hlavonožci a obratlovci stavěni stejně, nebo jsou stavěni odlišně?", ptá se Albertinová.

Mít k dispozici genom této obří chobotnice je důležitým uzlem, který vědcům pomůže pochopit, co dělá hlavonožce hlavonožcem. A také, jak v evoluci a vývoji vznikají nové a nové geny."

Zdroje:

www.abicko.cz

ct24.ceskatelevize.cz

cs.wikipedia.org