Film z roku 1980 natočila právě výše zmíněná režisérka podle scénáře Jany Knitlové. O hudební doprovod se pak postarala legenda české umělecké scény, Petr Hapka. Tento napříč generacemi oblíbený film ale vůbec nemusel vzniknout. Při natáčení se totiž stala strašná tragédie a zvažovalo se, že by se projekt zastavil. 

Natáčelo se v zimě, v lyžařském prostředí. Jedním z členů štábu byl tehdy i dnes velmi populární režisér Zdeněk Troška, na snímku Věry Plívové-Šimkové se podílel jako asistent režie. Jednoho dne dostal za úkol s jedním z herců vyjít kopec, odkud měl následně sjet dolů na lyžích. Jenže nahoru už nedošli. 

Troška se po tragédii rozhodl nenatáčet v zimě

Když se Troška po cestě snažil zprovoznit vysílačku, zatímco jeho herecký kolega si nesl lyže, všiml si, že se najednou poroučel z ničeho nic k zemi. Herec dostal infarkt, se kterým se kvůli svému chatrnému zdraví potýkal už před časem. Ačkoliv pomoc přispěchala rychle, u mu nebylo pomoci.  

Herec, který položil na natáčení život, byl legendární Václav Lohniský, kterého si můžete pamatovat v jeho nezapomenutelné roli v komedii Marečku, podejte mi pero, kde ztvárnil neodbytného Hujera. Český filmový svět tak přišel o jednu ze svých největších hvězd. Když zemřel, bylo mu nedožitých šedesát let. 

Po tomto příšerném zážitku, kdy Troškovi jeho kolega zemřel v podstatě pod rukama a před očima, se režisér rozhodl, že jeho filmy se nikdy nebudou odehrávat na horách, ani v zimě. I z toho důvodu odmítl přijmout scénář na oblíbenou pohádku Anděl Páně, které se nakonec ujal Jiří Strach. 

Když se tato věc stala, filmový štáb se rozdělil na dva tábory. Jedni z důvodu piety chtěli natáčení ukončit. Druzí si zas byli vědomi toho, kolik času a peněz se do projektu už investovalo a chtěli pokračovat. Druhá varianta poté zvítězila právě z uvedených důvodů. 

Lyžařské kurzy byly k ničemu, nastoupili dubléři

Zima komplikovala tří měsíční natáčení všem. Herci, kteří častokrát za den spadli do sněhu a měli mokré oblečení, sušili své oděvy přes noc na radiátorech. Ty ale kolikrát nestihly uschnout, a tak se ráno museli oblékat do mokrého. 

Problém nastal, i když přišlo na samotné lyžování. Sjet kopec na dřevěných lyžích se zdálo být až nemožné, bylo tedy nutné je vyměnit za klasické sjezdové lyže, které filmaři oblepili dřevěnou tapetou. Když pak přišlo na nějakou náročnější scénu, nastoupili na plac členové horské služby, kteří nesjezduschopné herce nahradili. 

Herec Karel Heřmánek, který ztvárnil jednu z hlavních rolí se dokonce v rámci přípravy na natáčení učil lyžovat na kurzu. Ani to mu ale nebylo nic platné, stejně ho na place vyměnili.

Mnozí už zřejmě uhodli, že se jedná o rozmarný příběh z hor, kdy má divák možnost nahlédnout do krás Krkonoš. Tam také zrovna dorazila horká novinka – lyže. Film Krakonoš a lyžníci se dodnes těší velké oblibě u diváků, kteří si jej pustí nehledě na to, jestli je venku zima a nebo léto. 

Zdroje: medium.seznam.cz, csfd.cz