www.theguardian.com,www.infinityexplorers.com, www.healthline.com, www.archaeology.org

Muži pracovali až do soumraku. Ukázalo se, že nápis na kříži nelhal. V hloubce 4,5 metru našli obrovskou dubovou rakev. V ní byly uloženy dvě lidské kostry. Jedna však byla podivná. Mnich se na ni díval s nedůvěrou. „Vyšlete posla a přiveďte Geralda z Walesu. Ten jediný nám poví, proč jsou ostatky tak velké.”

Jakmile přivolaný učenec dorazil, pustil se do studia. „Jsou pravé. O tom není pochyb,” naučeným gestem si pohladil vyholenou tonzuru. „Podle mého měření byl tento člověk 274 centimetrů vysoký. Pokud se jedná o krále Artuše, musel svým protivníkům neuvěřitelně nahánět strach.”

Hrob krále Artuše

Objev jedné normální a jedné gigantické kostry se podle historika z 12. století Williama z Malmesbury odehrál v roce 1190 na pozemku kláštera Glastonbury. Mniši byli přesvědčeni, že jde o legendárního panovníka a jeho manželku Guineveru. Na svůj nález byli tak hrdí, že ostatky vystavili. Díky davům zvědavců patřilo brzy opatství k nejbohatším a nejmocnějším v celé zemi.

Ve 13. století byly kostry znovu vloženy do rakve a ta pohřbena před oltářem. O tři století později už nikdo netušil, co se v chrámu nachází. V rámci rušení anglických klášterů opatství zaniklo. Zbyly z něj jen masivní ruiny. 

Mnichové jako marketéři

Legenda o tajemném obrovi pohřbeném na místě, které bylo označováno za bájný Avalon, zaujala archeologa Ralegha Radforda. V 50. a 60. letech v Glastonbury prováděl důkladné vykopávky. Zanedlouho po zahájení projektu oznámil, že objevil Artušův hrob spolu s nejstarším britským křesťanským hřbitovem a saským klášterem. 

Nová analýza jeho důkazů však jeho nález zpochybnila. „Radford se zmýlil ve všech klíčových bodech. Královský hrob byla ve skutečnosti jáma se sutinami z 11. až 15. století,” říká Roberta Gilchrist, profesorka archeologie na univerzitě v Readingu. „Naši předchůdci byli tak očarováni příběhy, že si své nálezy nesprávně vyložili.”

Podle vědkyně si mniši objevení ostatků bájného panovníka a jeho ženy buď vymysleli, nebo vystavovali falešné kostry. Faktem totiž je, že se významný nález odehrál jen šest let po katastrofálním požáru kláštera, který byl v té době velice chudý a nevlastnil žádné relikvie, které by přilákaly poutníky. „Řešením byla stále populárnější legenda o tvůrci rytířů kulatého stolu a označení Glastonbury jako legendárního ostrova Avalon, kde byl pohřben,” říká Gilchrist.

Gigantický obr

Ať šlo o vynalézavost mnichů nebo o skutečnost, badatele stále trápí otázka, zda se Gerald z Walesu ve svém měření nespletl. Člověk, měřící skoro tři metry, totiž musel trpět nemocí zvanou gigantismus. Nejčastěji je způsobena nezhoubným nádorem podvěsku mozkového, jenž nadměrně produkuje růstový hormon.

Zdroj: Youtube

Postižený jedinec se tak potýká s řadou zdravotních problémů. Nejčastěji jsou zmiňovány silné migrény, porucha zraku, nadměrná únava a neplodnost. Mezi přidružené nemoci také patří cukrovka, vysoký tlak, silné bolesti kloubů, střevní polypy a spánková apnoe. Král Artuš by tak sice svým vzezřením své okolí fascinoval, každý den by však trpěl.