Šílený král Jiří III: Lékaři konečně odhalili diagnózu, klíč našli v dopisech

Jiří III., autor malby: Johann Zoffany, 1771

Jiří III., autor malby: Johann Zoffany, 1771

Foto: Profimedia.CZ

Anglický král Jiří III. setrval na trůně téměř 60 dlouhých let. Čas od času se ale stahoval do ústraní kvůli záchvatům šílenství, při nichž trpěl halucinacemi a samomluvou. Na sklonku života už ani nevěděl, že je vládnoucím panovníkem, a královské povinnosti za něj převzal jeho syn.  

Doba, ve které bylo Jiřímu III. souzeno vládnout, rozhodně nebyla jednoduchá. Na trůn nastoupil ve svých 22 letech v říjnu roku 1760 a ihned se musel angažovat v sedmileté válce. V příští dekádě neustál snahy amerických kolonií o nezávislost a zapsal se do historie jako král, který "ztratil Ameriku". Později ho ještě čekaly napoleonské války.

Přesto šlo o panovníka, který si získal sympatie poddaných. Jako první vladař z hannoverské dynastie byl považován za čistého Brita a o Hannover se nezajímal. Se svou láskou z mládí se rozešel a poslušně se oženil s princeznou Šarlotou, kterou mu vybrala rodina s lordy. Manželce zůstal celý život věrný; na rozdíl od svého otce, strýců a dědy milenky nepěstoval.

Budoucí král Jiří v r. 1754, autor malby: Jean-Étienne LiotardBudoucí král Jiří v r. 1754, autor malby: Jean-Étienne LiotardZdroj: Profimedia.CZ

"Narodil jsem se pro štěstí nebo bídu velkého národa, a důsledkem toho musím často jednat v rozporu se svými vášněmi," nastínil své odhodlání Jiří krátce po usednutí na trůn. (Zdroj: en.wikipedia.org)

Snad i kvůli jeho příkladné povaze jej historikové hodnotí vlídně a jeho záchvaty většinou shovívavě přisuzují genetické poruše metabolismu. Opírají se přitom o záznamy, podle nichž byla králova moč zbarvena do modra. Psychiatři Peter Garrard a Vassiliki Rentoumi se však před několika lety pustili do vlastního výzkumu a dospěli k odlišným závěrům.

Při zkoumání tisíce dopisů, které Jiří III. za svého života vlastnoručně napsal, lékaři zjistili velký rozdíl mezi stylem psaní ve stavu klidu a v období nemoci. To podle nich ukazuje spíše na poruchu psychického rázu než na výkyvy metabolismu.

Když u něho propuklo takřečené šílenství, král byl schopen nacpat 400 slov do jediné věty a použít přitom jen osm přísudků. Často se opakoval a liboval si v květnatých výrazech a košatých přívlastcích. Takový způsob vyjadřování je průvodním znakem stavu mánie, kterou u pacientů typicky střídá stav sklíčenosti a deprese. Hovoříme pak o maniodepresivní psychóze, čili bipolární poruše osobnosti.

Děti byly zaměstnávány i v uhelných dolech.

Děti ve viktoriánské Anglii: otrocká práce v továrnách neminula ani pětileté

Garrard a Rentoumi rovněž poukázali na svědectví osob z králova nejbližšího okolí, podle nichž Jiří někdy mluvil tak dlouho, až mu z úst tekla pěna. Během záchvatů míval křeče, při kterých ho pážata musela položit na zem a klečet mu na hrudi, aby si neublížil. Někdy navíc trpěl halucinacemi a dezorientací. To všechno opět zapadá do škatulky možných projevů bipolární poruchy.

Modrá barva moči pak podle psychiatrů mohla být způsobena požíváním léčivých směsí s obsahem hořce, které byly králi podle dobových záznamů podávány. (Zdroj: www.bbc.com)

V poslední dekádě života se králův stav prudce zhoršil. Jiří postupně oslepl a ohluchl, sloužit mu přestaly i nohy a zůstal upoután na lůžko. Na jeho zdraví se jistě podepsala i otrava arzenem obsaženým v kosmetice a lécích. Král vydechl naposledy 29. ledna 1820 ve věku 81 let.

Akční letáky