Obraz panenské královny Alžběty skrývá tajemství: Podívejte se na oživlý portrét
Některé obrazy nejen známých malířů patří neodmyslitelně do historie lidstva. Mnohé skrývají poselství nebo skrytý význam, či zobrazují důležitou událost, které bylo třeba vzdát hold. Podobné kouzlo mají i portrétní zobrazení královny Alžběty, která byla provdána za svou zemi. O jejím kontroverzním životě jsme již několikrát psali. Nyní se podíváme na tajemství jejího obrazu.
Královna Alžběta I. byla sice nazývána panenskou královnou, o jejích hrátkách všeho druhu se však tradují mnohé zvěsti. Skutečnost je však taková, že se panovnice skutečně rozhodla posílit svou moc i tím, že se zcela oddala své zemi a nikdy se nevdala. Přitom rozhodně nebyla ošklivá. Vdaly se i mnohem ošklivější panovnice.
Alžběta byla velmi silnou vládkyní a některé momenty z jejího života byly proto zvěčněny i malíři. Zejména jeden její hlavní portrét ve třech verzích skrývá poselství. Alžběta se totiž velmi nerada malovala, tudíž když byl jeden portrét hotov, raději se přistoupilo k jeho kopírování, než aby byly vytvářeny stále portréty nové.
Na velmi zajímavý dokument o třech portrétech královny Alžběty I. se podívejte zde:
Alžbětin portrét plný symboliky
Poté, co se španělskému králi Filipu II. nepodařilo v roce 1588 svrhnout Alžbětu po třiceti letech panování z trůnu, Alžbětino vítězství bylo hodno zvěčnění na plátně. Vznikl tak portrét, na němž je tehdy padesátiletá Alžběta I. vyobrazena coby ženský majestát. Portrét, který se stal symbolem národa, byl kopírován a tři jeho kopie se dochovaly, všechny namalované kolem roku 1590. Autor všech tří portrétů je neznámý, ale jsou zde jisté indicie směřující k Nicholasu Hilliardovi a Georgi Gowerovi, což byli nejvýznamnější angličtí umělci tohoto období.
Jaké symboly se v Alžbětiných portrétech nich skrývají? Spojuje je jediné slovo – propaganda, ale velmi umně zvolená, jelikož královna je zobrazena nejen jako symbol ženské moci, ale i jako symbol silné Anglie coby námořní velmoci, v dobách největší slávy.
Na další dokument, kde portrét ožívá, se podívejte zde:
Symbolika portrétů
Prvním ze symbolů je právě silné anglické loďstvo, zobrazené ve dvou významech – v klidu před bitvou a před bouří a potom ve vítězné masakrující bitvě proti Španělům. Alžběta nad španělským masakrem jen dohlíží a představuje klidnou silou dobra uprostřed chaosu katolické Evropy.
Královna je přitom na všech verzích portrétu zobrazena v jejích typických zlatavě rudých vlasech a s bledou pletí, přitom dokonale krásná a v klidném a sebevědomém postoji. I když jí bylo tehdy padesát let, má mladistvý vzhled, který hraničí až s vyobrazením věčného života.
Její oděv je důkazem obrovského bohatství a vybraného vkusu, přičemž černá a bílá je zobrazením čistoty a panenství. Kombinace těchto dvou barev je rovněž odkazem na bohyni Měsíce Cynthii, kombinující čistou bělost perel s temnotou noci. Alžběta je zde opět ztělesněna coby panenská královna, pevně držící v rukou otěže země, jíž vládne. Její vláda je ale laskavá, spravedlivá a vlídná – což je na obraze znázorněno Sluncem, které je vyšito hned několikrát na její sukni a rukávech.
Kolem Alžběty jsou pak rozmístěny mořská panna, zeměkoule a císařská koruna. Mořská panna symbolizuje bezpečnost anglického loďstva, zeměkoule expanzi Anglie a následnou kolonizaci světa a císařská koruna přináležitost k silnému rodu nebo císařské ambice, které Alžběta I. nepochybně měla.
Dnes jsou portréty vystaveny na různých místech. Jeden v královnině prezenční komnatě v Královském domě v Greenwichi, kde se Alžběta v roce 1533 narodila. Tento portrét má nejjasnější barvy, protože podstoupil proces konzervace. Další je ve Woburnském opatství a je zřejmě zachován v jeho původním stavu, který poukazuje na úpravy, jež byly později domalovány. A poslední, třetí portrét visí v Národní galerii a je oříznutý, takže na něm nejsou patrné mořské výjevy s bitvami.
Zdroje: