Alžběta I. byla druhorozená dcera Jindřicha VIII. a někteří tvrdí, že byla dokonce dcerou nemanželskou, tudíž se nikdy neměla stát královnou. Nakonec ale Anglii vládla od roku 1558 až do svého odchodu v roce 1603. Její vláda, stejně jako její život, jsou opředeny mnoha tajemstvími. Trpěla skutečně vaginismem? Byla opravdu panna? A nechala zavraždit svého chirurga, aby ochránila svá tajemství?

Podívejme se na všechny spekulace kolem těchto témat. Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Nešťastný výběr milenců i snoubenců…

Alžběta I. je skutečně prvním zdokumentovaným příkladem vaginismu, přestože se ví, že měla po mnoho let milence. Ten se ale tajně oženil s jinou ženou a založil s ní rodinu, královně se však nadále dvořil. Ta se to dozvěděla a byla zdrcená i naštvaná. Jak by ne. Na vině ale nebylo jen to, že její milenec měl jinou. Udělal to zřejmě z nějakého důvodu. Ten vyplul na povrch při Alžbětině jiném vztahu s vévodou z Anjou. Při přípravě na jejich svatbu Alžbětu vyšetřilo několik lékařů a poté byl sňatek zrušen. Vévoda byl shledán nevhodným.

Jak bylo uvedeno po královnině smrti, Alžběta "měla na sobě blánu, která ji činila neschopnou muže". Tato blána však měla být odoperována, ale s jistotou se neví, zda Alžběta operaci skutečně podstoupila.

Chirurg totiž zemřel dříve, než mohl zákrok provést.

Vaginismus jako důsledek

Královna Alžběta I. tak zůstala svobodná a prohlásila sama sebe za panenskou královnu. Trvala však i na tom, aby její tělo zůstalo "regina intacta" a nebylo posmrtně zkoumáno.

Dnes víme, že vaginismus je stav, při kterém je vaginální penetrace nemožná kvůli strachu a bolesti. Součástí toho je svalový reflex v pánevní oblasti, který působí jako zeď, vytahuje pochvu nahoru a stlačuje ji, takže penis nemůže do pochvy proniknout.

Alžběta I., ač bez potomků a muže, využila své postavení k tomu, aby proplouvala vodami politických a náboženských intrik. Její chování pak vedlo její současníky k mnoha spekulacím o její sexualitě a pohlaví, kolovaly zvěsti o jejím neukojitelném sexuálním apetitu, neschopnosti zplodit potomka a další.

Jak víme, Alžběta měla i další milence, i když k sobě nepouštěla hned tak někoho. S Robertem Dudleym možná dokonce měla i dítě z lásky. Alžběta sice přísahala, že Roberta miluje, ale "nikdy mezi nimi neproběhlo nic nepatřičného", ale kdo ví...

Dítě z lásky!

V roce 1587 se však v Madridu objevil mladý muž jménem Arthur, který tvrdil, že je oním „dítětem z lásky“. Arthura vychoval někdo jiný a o svém skutečném původu se prý dozvěděl až v roce 1583. Podobností zde bylo více – Alžbětino „otékání“ v době shodující se s Arthurovým narozením, podivná smrt Robertovy ženy.

Ale Robert nemusel být jediným možným otcem tajemného dítěte z lásky. Byla tu ještě historka o poměru tehdy nezletilé Alžběty a jejího nevlastního otce.

Neméně důležitá je však i teorie o odporu Alžběty k sexu, který byl pro ni velmi bolestivý.

Protože však Alžběta neměla dědice, po jejím odchodu měl trůn připadnout jejímu skotskému příbuznému Jakubovi. I proto se Alžběta snažila čas od času zvážit nějakou nabídku k sňatku… Všechny ale skončily nakonec odmítnutím.

Více informací i v tomto videu:

Zdroj: Youtube

Zemřela, provdána za Anglii

Při mnoha příležitostech vstupovala Alžběta do diskusí o manželství, ale s největší pravděpodobností měla v úmyslu si navždy stát za svým dřívějším tvrzením, že se nikdy nevdá. Parlamentu sdělila, že je skutečně provdána za Anglii.

Pravdu si s sebou ale královna odnesla do hrobu. A nám zbývají jen zábavné spekulace. Zda byla Alžběta skutečně panenskou královnou, zůstává záhadou. Na jejím náhrobku je ale dle jejího přání vyryto: Zde leží Alžběta, která vládla jako panna a zemřela jako panna.

Zdroje:

www.linkedin.com

www.ranker.com

en.wikipedia.org/wiki/Elizabeth_I