Po smrti svého manžela byla Hatšepsut regentkou svého nevlastního syna Thutmose III., který byl právoplatným dědicem trůnu. Hatšepsut se však nakonec prohlásila za faraona a převzala veškerou moc a tituly spojené s touto funkcí. Byla ženou, ale vládla Egyptu jako muž. Mělo to nějaký vliv na její vzhled? Podívejte se na video a posuďte sami:
Netradiční ženský vzhled
Hatšepsutino vystupování jako mužského faraona nebylo úplným převlekem nebo snahou vydávat se za muže. Nápisy a umělecká díla Hatšepsut stále přiznávaly její ženskost a používaly ženské tituly a odkazy. Nesnažila se klamat lidi ohledně svého pohlaví, ale spíše zdůraznit svou legitimitu a autoritu jako ženská panovnice v patriarchální společnosti.
Přesné důvody, proč se Hatšepsut rozhodla vystupovat jako mužský faraon a přijmout mužský oděv, nejsou s jistotou známé. Historici a egyptologové však navrhují několik teorií:
Jednou z nich je posílení její autority, coby ženské panovnice. Svým vzhledem chtěla posílit svou autoritu a legitimitu jako vládkyně ve společnosti, kde dominovali muži. Tím, že se prezentovala jako mužský faraon, chtěla získat uznání a respekt egyptské elity i běžného obyvatelstva.
Možná byla důvodem i tehdejší politická stabilita: Hatšepsut vládla v době politické nejistoty, a proto mohla využít svého mužského vzhledu. Tím, že si oblékla mužské regálie, se chtěla prosadit jako mocná a schopná panovnice, která dokáže udržet pořádek a chránit zájmy Egypta.
Důvodem mohlo být i spojování faraónů s bohy. Egyptští faraoni byli považováni za pozemské ztělesnění bohů. Tím, že se Hatšepsut objevila jako mužský faraon, se možná snažila více přiblížit božským aspektům panovnické moci a představit se jako legitimní prostředník mezi bohy a egyptským lidem.
Také Hatšepsutin nástup k moci byl spojený s komplikovanými problémy s nástupnictvím, neboť její nevlastní syn Thutmose III. byl příliš mladý na to, aby vládl, když zemřel její manžel Thutmose II. Tím, že se představila jako mužský vládce, se možná snažila upevnit své postavení a zabránit jakémukoli zpochybnění své autority během společného vládnutí s Thutmosem III.
Proč vypadala jako muž?
Hatšepsutina vláda byla pozoruhodná z několika důvodů. Zobrazovala se jako mužský faraon, nosila tradiční regálie a na svých sochách a obrazech si dokonce přidávala falešný plnovous. To byl radikální odklon od normy staroegyptské společnosti, kde byli faraony obvykle muži. Hatšepsut také prohlašovala boha Amona za svého otce, čímž legitimizovala svou vládu božským rodokmenem.
Během své vlády se Hatšepsut zaměřila spíše na mírové úsilí než na vojenské výboje. Podnikala ambiciózní stavební projekty, včetně výstavby svého márničního chrámu známého jako Djeser-Djeseru, který byl považovaný za jeden z nejpůsobivějších architektonických počinů té doby. Zorganizovala také obchodní výpravu do země Punt, odkud přivezla cenné zboží a zvýšila svou pověst a popularitu.
Měla zůstat zapomenuta
Po Hatšepsutině smrti se její nevlastní syn Thutmose III. plně ujal vlády nad trůnem a pokusil se vymazat její památku z historie. Zneuctil její pomníky a vymazal její jméno ze seznamu králů. V důsledku toho zůstala Hatšepsutina vláda po mnoho staletí utajena, dokud archeologové znovu neobjevili její hrobku a nerozluštili hieroglyfy, které odhalily její odkaz mocné egyptské faraonky.
Hatšepsutina vláda a její odvážné kroky k uchopení a udržení moci fascinovaly historiky a egyptology a poskytly jim vhled do složité dynamiky staroegyptské společnosti a role žen v mocenských pozicích.
Zdroje: en.wikipedia.org/wiki/Hatshepsut, www.nationalgeographic.com, www.smithsonianmag.com, www.worldhistory.org