Mocná faraonka
Hatšepsut byla mocnou faraonkou starověkého Egypta. Vynikala obchodní dovedností i stavitelskou zručností. Egyptu vládla v 15. století př. n. l. dlouhých dvacet let, během kterých její země vzkvétala.
Vláda Hatšepsut znamenala počátek období Nové říše v dějinách starověkého Egypta. Přesto o Hatšepsut každý neslyšel. Po nástupu jejího synovce Thutmose III. na trůn se většina Hatšepsutiných nápisů a ikonografie úmyslně zničila.
Spekuluje se, že šlo o soustředěné politické úsilí Thutmose. Tím, že vymazal svou předchůdkyni ze záznamů, zajistil legitimitu nástupu svého syna na trůn. Tím se Hatšepsutin odkaz na dlouhá tisíciletí ztratil v dějinách.
Až archeologové 20. století začali odhalovat pravdu o její vládě. Legitimita nástupu Thutmosova syna na trůn však nebyla jediným důvodem, proč se Hatšepsut ztratila v čase. Dalším důvodem byla její vláda v době, kdy se faraonem mohl stát jen muž.
Hatšepsut byla provdaná za nevlastního bratra, který krátce po svatbě zemřel. Thutmos v té době nebyl plnoletý, a tak se jeho regentka rozhodla sama ujmout vlády. Tvrdila, že jí její otec určil za svou právoplatnou nástupkyni, když na smrtelné posteli řekl: „Tuto svou dceru, Hatšepsut, jsem určil za svou nástupkyni na trůně... ona bude řídit lid ve všech oblastech paláce; to ona vás skutečně povede. Poslouchejte její slova, sjednoťte se na její příkaz."
Nemilé odhalení
Rané portréty zobrazovaly faraonku Hatšepsut s tělem ženy, ale s tradičně mužskou pokrývkou hlavy faraona. Později však tato panovnice plně potvrdila svou autoritu tím, že se prezentovala jako mužský král. Dokonce s plnovousem a svaly.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Plně se tedy podvolila pravidlům, která musel splňovat mužský faraon. Lepila si vousy, nechala si oholit vlasy, vzdala se šatů, měla zaoblené tvary a sama o sobě mluvila v mužském rodě. Vědci nyní oživili její tvář a čekalo je nemilé odhalení. Její maskulinní rysy si vůbec neumí vysvětlit.
Ačkoliv byla ženou, která vládla jako muž, dokázala faraonka Hatšepsut vládnout bez jakýchkoliv vojenských konfliktů. Po své smrti v roce 1458 př. n. l. po sobě zanechala království bohatší a působivější, než se komukoliv předtím povedlo.
Hatšepsut během své vlády přinesla Egyptu obrovské bohatství z nových obchodních výprav, mnoha úspěšných stavebních projektů, včetně mohutného márnicového chrámu v Údolí králů.
Nápis na jednom z jejích obelisků v Karnaku je důkazem, jak velkou hodnotu Hatšepsut přikládala své pověsti a svému odkazu: „Nyní se mé srdce obrací sem a tam, když myslím na to, co řekne lid. Ti, kteří uvidí mé pomníky v příštích letech a budou mluvit o tom, co jsem vykonala."
Trvalo několik tisíciletí, než se jí dostalo plného uznání za její odvahu, novátorství a odmítání přijmout cokoli menšího než velikost navzdory společenskému omezení vyplývajícímu z jejího pohlaví.
Zdroje: www.ctidoma.cz, en.wikipedia.org, www.nationalgeographic.com
