www.dailymail.co.uk, www.splendidtable.org
Podle historických zdrojů byla královna Viktorie údajně vydatným jedlíkem a jídlo milovala. Již v dětství se zařekla, že až bude moci a nebude kontrolovaná rodiči, bude si dopřávat všeho hojnost. A tak se i stalo, protože se proslýchá, že si velmi libovala v bohatých hostinách o několika chodech, a to i pro své soukromé potěšení. Nerada cvičila a pohyb obecně nesnášela. Milovala pečeni, omáčky, sladkosti a jablka. Jak uvádí deník Daily Mail, královna dokázala během jednoho posezení zkonzumovat až šest chodů, přičemž každý z nich se navíc skládal z několika jídel.
Přejídání se a smrt jejího milovaného manžela
Pravdou je, že jako mladá měla Viktorie štíhlou postavu, kterou se snažila si udržovat i při sňatku s Albertem, kterého velmi milovala a porodila mu devět dětí. On sám byl v jídle velmi střídmý. Když však její manžel zemřel, zoufalá královna našla útěchu v jídle. V depresivním stavu po náhlé smrti prince Alberta v roce 1861 by většina z nás neměla na jídlo ani pomyšlení, ale u Viktorie se stal pravý opak.
Nenasytnost, anebo čistá láska k jídlu?
Jídla, která si královna dopřávala, byla bohatá na maso a brambory, se spoustou smetany, másla a omáčky, tedy rozhodně se nejednalo o lehkou dietní kuchyni. O její lásce k jídlu a přejídání se však brzy začalo psát a královna byla označována za nenasytnou. Dokonce se proslýchalo, že jídlo často hltala bez velkých ohledů na pravidla slušného stolování.
Ti, kdo měli čest s ní sedět u společného stolu, se později nechali slyšet, že královna "snědla všechno, co jí přišlo pod ruku", a že její apetit byl "bezedný".
Na video o jejích stravovacích návycích se podívejte zde:
Snaha omezit královnin apetit
Právě i kvůli Viktoriině pověsti vydatného jedlíka se našli lidé, kteří se snažili královniny stravovací návyky omezit. Patřil k nim zejména její lékař, sir James Clark, který byl známý tím, že se snažil královnu přimět k vyváženější stravě. Clark se domníval, že královnino přejídání může přispívat k jejím zdravotním problémům, včetně žaludečních potíží a zácpy, která jí způsobovala skutečné trable.
Doktor Clark se snažil královnu motivovat ke zdravějšímu stravování a doporučil ji, aby v boji proti těmto problémům jedla více zeleniny a ovoce a omezila konzumaci masa a těžkých omáček. Navrhl jí také, aby jedla menší a častější jídla v průběhu dne namísto velkých hostin o několika chodech.
Jenže jeho snahy vždy vešly vniveč, protože královna jej nehodlala poslouchat a dál si libovala ve své vášni pro jídlo.
Nepomohlo dokonce ani to, že ji předepsal přísnou dietu, speciální směs mléka a pšenice, která uklidňovala žaludek a měla zahánět návaly hladu. Hádejte, jak moc byla účinná? Na chvíli ji Viktorie dodržovala, ale pak si zase dala kopec zmrzliny a pečené maso.
Jídlo coby symbol bohatství
Stejně jako jídlo milovala královna i sladkosti a čokoládu, stejně jako nedokázala odolat nočnímu přejídání se. Před spaním si často dávala její oblíbený těžký puding. Tajně si dopřávala svačinky pozdě večer, včetně šálků čokolády, a dokonce i něco, co se nám zdá skoro nechutné, což byla horká voda s cukrem. Není divu, že trpěla obrovskou plynatostí, která trápila nejen ji, ale i její okolí.
Mnohá jídla, která královna Viktorie milovala, jsou dnes považována za tradiční jídla britské kuchyně, včetně hovězí pečeně nebo pastýřského koláče či i u nás populární bramborové kaše. Jak sami vidíte, mnoho z těchto pokrmů jsou sytá a vydatná jídla, není proto divu, že se královna postupně zakulacovala. Ani to ji ale neodradilo, stejně jako nedbala na zdravotní následky.
V době, kdy žila, bylo jídlo symbolem bohatství a dobrého společenského postavení a dobré stravování a opulentní jídla byla považována za známku úspěchu.
Odporné návyky
Důležité je i to, že kromě jídla byla Viktorie považována za poměrně zdrženlivou a vážnou ženu a panovnici, takže je možné, že jí právě láska k jídlu sloužila jako určitý druh úniku nebo požitku v jinak spořádaném životě.
Kromě vlastního přejídání a již zmíněného mlaskání a rychlého jedení se zejména v uzavřeném kruhu údajně při jídle chovala skutečně velmi nevybíravě. Jedla velmi rychle a když dojedla ona, museli přestat i ostatní, jak nařizoval královský protokol.
Viktoriina dvorní dáma Marie Malletová například prozradila, že „královnina večeře byla načasovaná tak, aby trvala přesně půl hodiny. Obsluha byla tak rychlá, že pomalý jedlík, jako jsem byla já, neměl nikdy čas dojíst ani mírnou porci. Klovala jsem jako pták a většinou jsem dokázala ukojit svůj hlad, ale nemohla jsem si jídlo vychutnat.“ To vše uvedla ve své knize Serving Victoria: Life in the Royal Household, její autorka Kate Hubbardová.
Před svou smrtí vypadala skutečně jako balón a všechny její šaty měly nadměrnou velikost. To ale nic nezměnilo na tom, jak významně se zapsala do historie.
