O těchto ženách lze říci, že za jejich vlády jejich země prosperovaly a často dosáhly svého vrcholu ve všech směrech. Některé z těchto královen byly dokonce schopny rozhodovat o vojenské strategii, budovat města a honosné chrámy, některé byly zase kruté ke svým poddaným, což ovšem k jejich silné vládě patřilo. Jejich hrobky nabité bohatstvím i po smrti ukázaly, jak moc byly vážené a co pro národy znamenaly.
Hatšepsut.
Královna Hatšepsut
O princezně Hatšepsut je známo, že se z vlastního rozhodnutí stala králem. Jako jedná dědička se stala vládkyní v pouhých 12 letech. Bohužel v té době platilo, že egyptští bohové neuznávají jako vládkyni ženu. Aby Hatšepsut získala své legitimní postavení, změnila si jméno na jeho mužskou verzi, a i dobová vyobrazení ji ukazují spíše jako muže, v mužském oděvu a s falešným mužským plnovousem. Vláda královny Hatšepsut byla velmi úspěšná. Obnovila obchodní cesty, jež přinesly bohatství a prosperitu. Zahájila rovněž výstavbu projektů a chrámových komplexů po celé zemi, rozvíjela zahraniční politiku a vedla i válečné výpravy. Zemřela ani ne čtyřicetiletá a její nevlastní syn Thutmose III. se snažil zlikvidovat všechny důkazy o její vládě, což se mu téměř podařilo. Naštěstí pak byla objevena hrobka KV60, kde Howard Carter objevil dvě mumie, z nichž jedna byla v roce 2007 pozitivně identifikována jako nesmrtelná Hatšepsut.
Královna ze Sáby.
Královna ze Sáby
Legendární královna ze Sáby byla zakladatelkou etiopské dynastie Šalamounů a její sláva byla doslova legendární. A to možná i proto, že její existence nebyla nikdy skutečně prokázána. Je známá napříč všemi náboženstvími, v judaismu, křesťanství i islámu. Byla neuvěřitelně bohatá a Korán o ní hovoří jako o ženě, která „má všechno a má velký trůn". Její bohatství bylo srovnáváno i s jměním krále Šalomouna, s nímž vedla královna ze Sáby dlouholeté spory. K jejich vztahu se váží mnohé historky, které však skončily zplozením společného potomka. Jejich syn Menilk se stal sám později králem a zakladatelem královské dynastie Šalamounů v Etiopii.
Kleopatra v podání Nicole Scherzinger.
Kleopatra
Královna Kleopatra byla pověstná krásou, o níž však moderní věda vede spory. Byla milenkou Julia Caesara i Marka Antonia a nesporná byla i její vysoká inteligence, díky níž se Kleopatra stala faraonkou. Naučila se staroegyptsky, uměla vykládat hieroglyfy a samozřejmě plynule ovládala řečtinu a mnoho dalších jazyků včetně latiny. Byla vzdělaná v geografii, historii, astronomii, mezinárodní diplomacii, matematice, alchymii, medicíně, zoologii, ekonomii a další. Stejně jako Hatšepsut však musela pro svou vládu využít lsti, což pro jednu z nejinteligentnějších žen své doby nebyl problém. Až v roce 51 př. n. l. se Kleopatra spolu s mladším bratrem Ptolemaiem XIII. ujali společné správy Egypta, ale jejich neshody vyústily v občanskou válku. Nakonec Caesar jmenoval Kleopatru a jejího dvanáctiletého nejmladšího bratra Ptolemaia XIV. společnými vládci Egypta. V té době bylo Kleopatře 22 let. Nechtěla se o moc dělit a svého mladšího bratra nechala zavraždit. Byla poslední aktivní vládkyní ptolemaiovského egyptského království. Po její smrti se Egypt stal provincií Římské říše, ale její odkaz nezemřel.
Zenobie.
Zenobie, královna Palmyry
Královna Palmyry byla nakonec tou, na koho přešlo Kleopatřino intelektuální dědictví. Její cestu k moci zahájil sňatek se Septimiem Odaenathem, římským místodržitelem Palmyry. Ten byl však zavražděn a Zenobie se stala regentkou syna Vaballathuse. Obklopila se vzdělanci a na jejím dvoře vládla tolerance a porozumění. Neměla nic ani proti náboženským menšinám a území Egypta rozšiřovala zdařilými vojenskými manévry. V době císařské krize využila příležitosti, jak rozšířit území Palmyry, až nakonec dosáhla nezávislosti na Římu. Na základě svého původu si nárokovala Egypt a její nárok byl uznán. K tomu dobyla i Sýrii, Palestinu a Libanon. V roce 272 n. l. prohlásila Zenobie svého syna za císaře a přijala titul císařovny. Ač je dodnes v Sýrii uctívána jako symbol vlastenectví, o jejím osudu v pozdějším životě není známo mnoho.
Paní z Cao
Paní z Cao
Hrobka peruánské královny známé jako Paní z Cao byla objevena v roce 2006. Odhalila, že v ní leží asi dvacetiletá žena, která zemřela pravděpodobně v důsledku komplikací při porodu. V její hrobce byla nalezena zobrazení a artefakty, jež vedly vědce k domněnce, že proti všem dosavadní poznatkům byla v Peru mocná vládkyně. Její tělo bylo navíc zdobeno tetováním, jež se díky peruánskému suchému klimatu zachovalo tak, že jej byo možné rozluštit. Ukazovalo spojení jeho majitele s božstvem. O životě Paní z Ceo není známo mnoho, ale je jasné, že jí po její smrti jí byly prokázány stejné pocty jako mužským vládcům. Podoba kněžky byla díky novodobým technologiím zrekonstruována, stejně jako podoba Hatšepsut či Kleopatry.
Zdroje:
cs.wikipedia.org/wiki/Kleopatra_VII., cs.wikipedia.org/wiki/Hatšepsut, cs.wikipedia.org/wiki/královna_ze_saby, cs.wikipedia.org/wiki/Zenobie, en.wikipedia.org/wiki/Lady_of_Cao, bigthink.com,www.ancient-origins.net
