V dnešní době je ideál ženské krásy diktován filmovými hvězdami, populárními zpěvačkami a případně také manželkami členů královských rodin. Podobně tomu bylo i na přelomu 19. a 20. století. Filmový průmysl byl sice ještě v plenkách, ale divadla, šantány a kabarety zažívaly svůj vrchol. Navíc se v té době už běžně fotografovalo, a tak obrázky obdivovaných hereček, tanečnic a zpěvaček mohly oblétnout celý svět.

V roce 1896 vyhlásil pařížský list L’Eclat první novodobou soutěž krásy, když nechal čtenáře svými hlasy rozhodnout, která tvář pařížské scény jim nejvíce imponuje. Na celé čáře tehdy vyhrála temperamentní tanečnice Cléo de Merode, do které se zamiloval i belgický král Leopold II.

Za nejkrásnější ženu celého světa pak byla ve své době považována operní pěvkyně Lina Cavalieri, jejíž život sice začal v sirotčinci, ale nakonec ji zavedl na prkna divadel v Monte Carlu, Paříži i New Yorku.

Veřejnost ovšem živě sledovala také krásu a styl vážených žen z královských rodin. Stejně tak, jako dnes hltáme informace o pohledných manželkách britských princů, lidé na sklonku 19. století byli fascinováni krásou císařovny Sissi nebo půvabem dospívající dcery ruského cara Olgy.

Je známo, že Sissi přikládala svému vzhledu velkou důležitost a dvě hodiny denně věnovala česání svých neuvěřitelně dlouhých kadeří. Tělo sužovala drastickými dietami a její váha při výšce 172 cm údajně nikdy nepřekročila 55 kilogramů. Zato Marie Rumunská, poslední panovnice Království Jugoslávie, volila jednodušší způsob, jak si před veřejností udržet sexy image: využila moderní technologie, a své tělesné křivky si nechávala na fotografiích retušovat.

Ve fotogalerii si můžete prohlédnout patnáctku nejkrásnějších žen této kouzelné éry, kdy se ještě nepoužíval botox ani silikon. V přehlídce nechybí ani jedinečný obrázek retušovaného pasu královny Marie - dneska by se to na počítači zvládlo asi lépe, ale na svou dobu jde docela o zdařilý zásah.