Jenny-Wanda Barkmann se k nacistickým dozorcům připojila teprve rok před koncem války. V koncentračním táboře Stutthof, kam byla po výcviku odvelena, se ihned začala vyžívat v brutálním týrání vězněných žen a mnoho jich ubila k smrti. Pro její půvabný vzhled, kontrastující s nelidským charakterem, se jí začalo přezdívat "Krásný přízrak".
Ačkoli byl tábor Stutthof původně zbudován pro politické vězně a polskou intelektuální elitu, během války se sem sváželi i lidé, kteří se už nevešli do přeplněné Osvětimi. Mnoho žen a dětí bylo zavražděno ve stutthofské plynové komoře a Jenny-Wanda Barkmann je sem osobně vybírala.
V roce 1945 byli dozorci ze Stutthofu kvůli postupu Rudé armády převeleni do jiných zařízení, Jenny-Wanda však na rozkazy nečekala a z tábora utekla. Na nádraží v Gdaňsku však byla zadržena a dopravena do vazby. Během soudního procesu se stutthofskými zločinci nedala najevo žádnou lítost nad svými činy, naopak se celou dobu chichotala a upravovala si vlasy. Každý den se k soudu dostavila s jiným účesem a flirtovala s příslušníky justiční stráže.
Úsměv jí z tváře nezmizel ani poté, co si vyslechla rozsudek smrti. "Život je potěšení, a potěšení přeci bývají krátká," prohlásila smířeně.
4. července 1946 byla Jenny-Wanda oběšena na vršku u Gdaňsku společně s dalšími devíti odsouzenci. Bylo jí pouhých 24 let.