Na Sibiři před půl stoletím
„Nekonečnou“ Sibiř není nutné nijak zvlášť přibližovat. Leží mezi Uralem a Verchojanským pohořím, na dvou třetinách území Ruské federace. Mnohým naskočí obrázek kruté zimy, věčně zmrzlé půdy, oblastí mokřadů, tajgy a tundry. V poslední zmíněné se během několika minulých let objevilo v důsledku tání půdy několik propadlin. Nejrozsáhlejší z nich je Batagajka – největší zmrzlý kráter na světě. Leží v Pohoří Čerského v republice Sacha, zhruba 660 kilometrů severovýchodně od jejího hlavního města Jakutsk.
Příroda se během miliónové historie Země vypořádala s mnoha změnami klimatu i katastrof. I věčně zmrzlé oblasti Sibiře přežily období oteplování. Problém je, že k současnému oteplování člověk nejen přispívá, ale hlavně narušuje samotnou obranyschopnost Země. Tak je tomu v případě Batagajky. Země se v této oblasti začala propadat poté, co se kvůli těžbě dřeva začaly kácet okolní lesy a oblast ztratila svou přirozenou ochranu. Půda začala tát.
Záběry z dronuukazují, že se propadlina každý rok zvětšuje
Jizva se nehojí, jizva se otvírá
Že se oblasti Arktidy oteplují rychleji než jiné, není pro vědce novinkou, avšak její ruská část až dva a půl krát rychleji, než je světový průměr. Jak se zvyšují teploty, s nebývalou rychlostí se rozšiřuje i Batagajka, jak odhalily nejnovější snímky. Zprvu malá trhlina je dnes přes kilometr dlouhá a místy až sto metrů hluboká. Nové záběry z dronu zveřejněné v červenci 2023 ukazují, že se zvětšuje o více než deset metrů za rok a poukazují na vliv globálních klimatických změn na geologii této oblasti. Propadlina se rozšiřuje ve svahu, který vede k záplavové oblasti řeky Jany, a pravděpodobně se zřítí. Tím k dochází k další erozi, která obnažuje zmrzlou půdu, a následně k dalším sesuvům a rychlejšímu tání permafrostu.
Radost i starost vědců
Propadliny v sibiřské tajze se objevily zatím v odlehlých oblastech. Nezasáhly obydlené oblasti a infrastrukturu. Neznamenají však jen hrozbu pro obyvatele. Současná velikost kráteru Batagajka může mít i dalekosáhlý dopad na životní prostředí. Půda pod propadem obsahuje obrovské množství plynů. Až půda rozmrzne, začne se do ovzduší uvolňovat oxid uhličitý a metan, které tání a klimatické změny urychlí.
Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré, ač to tady není zcela na místě. Nicméně propadlina k radosti vědců odhalila až 200 000 let staré záznamy o klimatické historii planety, které jim nabízejí jedinečný pohled do minulosti. Kromě toho i pozůstatky dávno pohřbených lesů, zvířat jako pižmoňů, mamutů a 4 400 let starých koní. Dokonce i prastarých virů, které byly po staletí uložené ve zmrzlé půdě.
Vědci změny v této oblasti neustále sledují. Věří, že pochopení procesů a klimatických změn v minulosti a jejich následky nám můžou pomoci připravit se na to, co nás může čekat a lépe se tomu přizpůsobit.
Zdroje: www.sciencealert.com, earthsky.org, www.iflscience.com, www.mirror.co.uk
