Vědci na Krétě našli obří starověké zbraně, které nemohli používat běžní lidé

Palác Knossos, Kréta

Palác Knossos, Kréta

Foto: Profimedia.cz

Mínojská civilizace představuje první vyspělou kulturu v Evropě, která za sebou zanechala sofistikované umění a řadu pozoruhodných staveb. Stále je však opředena rouškou tajemství. Jak to, že byla tak nečekaně pokročilá?

Zatímco v Čechách žili naši předci v jednoduchých dřevěných domečcích ve vesnicích, na Krétě rostly čtyřpatrové vily s komplikovaným vodovovním systémem, jež zdobily fresky a jejich obyvatelé obchodovali s osadami v Egejském a Středozemním moři.

Mínojská civilizace

První hominidé se na Krétu dostali asi před 130 000 lety. Nejstarší nálezy dokládající osídlení ostrova ale pocházejí až z roku 6300 př. n. l. Neolitické obyvatelstvo žilo ve vesnicích, obdělávalo půdu a lovilo ryby. Doba bronzová začala kolem roku 3200 př. n. l. Ta znamenala nevídaný kulturní a ekonomický rozmach. I přesto, že se složení populace nijak zvlášť nezměnilo, došlo k významnému rozvoji ve všech oblastech života.

Zdroj: Youtube

Obyvatelé začali navazovat kontakty zejména v severovýchodní egejské oblasti. Kréta se tak stala centem obchodu a řemesel. Vyšší třída rozšiřovala svůj vliv a sídliště se rozrůstala. Vznikaly velké domy o několika místnostech se sádrovými střechami a podlahou, řemeslné dílny a trhy.

Manželství ve starověké Spartě

Svatební noc ve starověké Spartě: Divný zvyk manželského styku dnes nepochopíme

Svého největšího hospodářského a kulturního rozkvětu dosáhla Mínojská civilizace mezi lety 2000–1700 př. n. l. V těchto letech rostla velká města, vyráběly se pečetě, kamenné vázy a keramika s polychronní malbou. Z kovů se zpracovávala měď, stříbro a zlato. Zatímco v kontinentálním Řecku došlo k úpadku, Kréta prospívala ve všech směrech. Kolem roku 1700 př. n. l. však došlo k obrovské tragédii. Zemětřesení a následné požáry srovnaly se zemí velkou část ostrova.

Kréta obří sekery

Mínojská civilizace ale jako bájný fénix povstala z popela, aby ještě více zazářila. V následujícím mladším palácovém období trvající od roku 1650 až 1425 př. n. l. byly budovány rozsáhlé vily s nádvořími, kde se pořádaly velké náboženské slavnosti. Umění a zpracování kovů dosahovalo v této době svého vrcholu. Kováři výráběli oboustranné sekery Labrys, které se staly symbolem pokroku a náboženství.

Byly spojeny s uctíváním Matky Země nebo Velké bohyně. Labrys mohly používat pouze ženské kněžky, které jimi dle legend zabíjely obětní býky. Archeologické muzeum Herakleion ale vystavuje unikátní sekery, jež dosahují výšky až 4 metrů. Masivní zbraně sloužily pravděpodobně k uctívání nebo jako obětní dary.

K Zemi se blíží obrovská kometa

Tento týden se k Zemi přiblíží obří kometa. Odkud a jak ji můžete sledovat?

Bohům a bohyním ale pravděpodobně nestačily. Vyspělá Mínojská civilizace zanikla kolem roku 1425 př. n. l., kdy došlo o obrovské erupci sopky na ostrově Théra. Zemětřesení a obří vlna tsunami zničila vše, kromě paláců Knóssos a Kydonia. Krétské obyvatelstvo postupně upadlo pod vládu řeckých Achájců a převzalo jejich kulturu.

Zdroj:

www.ancientpages.com, www.znovu.cz, www.en.wikipedia.org, www.culturetaste.com