en.wikipedia.org/wiki/Sergei_Krikalev, ourplnt.com, www.inverse.com
Časem 803 dní, 9 hodin a 39 minut se stal Krikaljov rekordmanem. Je to totiž nejdelší doba, jakou kdy člověk ve vesmíru strávil. Sergej Konstantinovič Krikaljov působil jako letový inženýr a velitel raketoplánu Space Shuttle a také jako kosmonaut na vesmírné stanici Mir a Mezinárodní vesmírné stanici. V roce 2002 odešel z NASA do důchodu a v současné době pracuje jako vysoký úředník ruské kosmické agentury Roskosmos. Nyní je mu 64 let.
Ne tak docela zapomenut
Kosmonaut je však známý nejen všemi svými misemi, ale i tím, že se o něm hovoří jako o někom, koho Sovětský svaz „zapomněl“ ve vesmíru.
Sergej Krikaljov nebyl samozřejmě ve vesmíru skutečně "zapomenut". Byl ale účastníkem dlouhodobých misí na vesmírnou stanici Mir a Mezinárodní vesmírnou stanici, kde strávil delší dobu na oběžné dráze. Jenže v roce 1991, v době jeho pobytu na vesmírné stanici Mir, došlo k rozpadu Sovětského svazu.
Kosmonaut Sergei Krikaljov
Tato historická událost způsobila zásadní narušení financování a podpory ruského vesmírného programu. V důsledku toho se Krikaljovův návrat na Zemi opozdil a musel ve vesmíru strávit dalších deset měsíců. Na Zemi se vrátil v březnu 1992 a stal se tak jedním z prvních lidí, kteří strávili delší dobu ve vesmíru.
Žádost vrátit se na Zem nebyla vyslyšena
Důvodem Krikaljovova prodlouženého pobytu ve vesmíru nebylo to, že by se na něj zapomnělo, ale spíše politické a ekonomické změny, které v té době na Zemi probíhaly.
Sám kosmonaut ale skutečně několikrát žádal o povolení k návratu. Jenže země, z níž odcestoval, přestala za dobu jeho pobytu v kosmu existovat.
Sergej Krikaljov a jeho kolegové kosmonauti na vesmírné stanici Mir požádali o povolení k návratu na Zemi. Kvůli tehdejším finančním a politickým zmatkům v Rusku však byl jejich návrat o několik měsíců odložen. Ruský kosmický program čelil velkým rozpočtovým škrtům a panovaly obavy o budoucnost programu, což vedlo k odkladu jejich návratu.
Navzdory problémům se Krikaljovovi a jeho kolegům z posádky podařilo bezpečně vrátit na Zemi a pokračovat v kariéře kosmonautů a astronautů.
Na dokument příznačně nazvaný Poslední kosmonaut se podívejte zde:
Rekord dosud nepřekonaný
V době, kdy se v Sovětském svazu zhroutil režim, byli členy Expedice Sojuz TM-12 na stanici Mir Helen Sharmanová, první britská astronautka a první žena, která stanici navštívila, a velitel expedice Anatolij Arcebarskij. Sergej Krikaljov se mise účastnil jako inženýr. Jejich „nekonečná mise“ odstartovala 18. května 1991 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Když kosmonauti usedali do své kapsle Sojuz, byl Kazachstán stále jednou ze "sovětských socialistických republik".
„Kosmonauti, stejně jako astronauti, jsou generálové a jsou tam proto, aby se starali o vědecké experimenty," říká kurátorka historie vesmíru Národního muzea letectví a kosmonautiky Cathleen Lewisová. Pečují o chod experimentů, o chod vesmírné stanice a o chod svého vlastního těla - cvičí čtyři hodiny denně, aby zmírnili úbytek kostí a svalů v mikrogravitaci.
Verze, jak to s prodlouženým pobytem kosmonautů bylo, se různí.
Faktem ale je, že díky prodlouženému pobytu získal Krikaljov své prvenství, které dosud nebylo překonáno.
