Brzy byly koňské žíně nahrazeny ztuženou bavlnou a později se staly nejoblíbenějšími krinolíny v kleci. Byly vyrobeny z pružinové oceli, která probíhala vodorovně, se svislými páskovými linkami, které udržovaly obruče v bezpečí. Obvod mohl být od několika desítek centimentů až do čtyř metrů. Přes ocelovou kostru se navlékla spodnička a přes ni se oblékla sukně nebo šaty. Původně nosily krinolínu příslušnice vyšších vrstev, ale oděv se stal tak oblíbeným, že jej brzy začaly nosit ženy všech vrstev.
Tento smrtelně nebezpečný viktoriánský módní oděv zabil tisíce žen
Nová móda se rychle stala oblíbeným cílem spisovatelů a karikaturistů. George Routledge, autor knihy o etiketě z roku 1875, doporučoval, aby krinolínu nenosily služebné při práci, protože existuje příliš mnoho situací, kdy by mohla být ohrožena dámská skromnost.
Při sezení bylo třeba dávat velký pozor, protože obruče mohly nečekaně vyskočit a ukázat vše pod nimi. Šířka některých dámských šatů ztěžovala průchod dveřmi a typickým viktoriánským salonem. Vyrobená obruč však udržovala nositelku mnohem chladnější než vrstvy spodniček a dámy z doby občanské války zjistily, že pod velkými sukněmi mohou do Konfederace pašovat léky, zbraně, munici a další potřebné věci.
Jakkoli byla krinolína módní, stala se jedním z nejnebezpečnějších oděvů viktoriánské Anglie. Krinolína byla vysoce hořlavá a asi 3 000 žen zahynulo, když jejich krinolíny vzplály. V roce 1858 stála jedna žena v Bostonu příliš blízko krbu, když se jí vznítila sukně, a trvalo jen několik minut, než shořelo celé její tělo. V únoru 1863 se čtrnáctileté kuchařce Margaret Daveyové vznítila krinolína, když se natáhla ke krbu pro lžíce, a později na následky popálenin zemřela. V Anglii bylo během dvou měsíců hlášeno devatenáct úmrtí způsobených hořícími krinolínami. Ženy, které byly svědky plamenů, nemohly pomoci, protože se obávaly, že jim vzplanou vlastní sukně. Ve Filadelfii zahynulo devět baletek, když se jedna z nich otřela o svíčku v Continental Theater.
Ženy je přesto milovaly
V roce 1898 textilní společnost Courtaulds zakázala svým dělníkům nosit krinolíny kvůli novinové zprávě o smrti Ann Rollinsonové, která zemřela na následky zranění poté, co stroj zachytil její krinolínu v bělidle ve Firwoodu.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Později téhož roku se šestnáctiletá Emma Mussonová popálila, když se z kuchyňského krbu skutálel hořící uhlík a dopadl na její krinolínu. V roce 1864 deník The New York Times uvedl, že v důsledku požáru krinolíny zemřelo na celém světě téměř 40 000 žen.
S krinolínou byly spojeny i problémy, které nebyly smrtelné. Spodní části sukní se mohly zamotat do kol vozů nebo je mohl zachytit vítr, což způsobilo, že stoupavý vítr srazil nositelku na zem s obručemi ve vzduchu a odhalil mnohem více, než bylo vhodné.
Ženy se snažily nastoupit do vlaku a jen stěží se bez velkých obtíží dostaly na svá místa. Florence Nightingaleová, uznávaná propagátorka ošetřovatelské profese, kdysi prohlásila: "Úctyhodná starší žena, která se nakloní dopředu, oděná v krinolíně, odhaluje pacientovi ležícímu v místnosti tolik ze své osoby jako tanečnice v opeře na jevišti. Nikdo jí však tuto nepříjemnou pravdu nikdy neřekne". I přes všechny těžkosti a katastrofy, které nošení krinolín způsobovalo, je ženy milovaly.
Zdroje:
