"Češi asi patří k té grupě lidstva, že když jsou lisování, tak ze sebe vydávají to nejlepší. A já mám pocit, že se to stalo i v té době. Ty naše filmy jsou skalní, mají vtip, mají krásnou češtinu. Byla to snaha jít proti té tvrdé němčině, která začala zaplavovat tisk a rozhlas, tak najednou to byl pramen čisté vody a národa," řekl o filmu Kristián a českém filmu meziválečné doby historik filmu a přední znalec Barrandova Pavel Jiras, který tak popsal vznik půvabné veselohry do reportáže Blahoslava Baťi a Martina Krepindla pro Aktuálně.cz.
Premiéra, která nikoho nezajímala
Film však skýtá i mnoho zajímavostí. Jednou z nich je fakt, že se nepromítal na území Slovenska. Bylo to kvůli velkému tlaku Třetí říše vůči dovozu českých filmů. Říšské ministerstvo propagandy vedené Josephem Goebbelsem zdůvodnil zamítnutí projekce tím, že jeho nasazení nepřipadá do úvahy, protože v Německu již existuje dost podobných filmů. Další problém nastal s jeho premiérou, která byla sedm dní po vypuknutí války. I když snímek podporoval vlastenectví, lidé měli jiné starosti. Na svou slávu si musel počkat až do roku 1954, kdy proběhlo jeho opětovné promítání. Tehdy na něj přišly téměř dva miliony diváků.
Precizní práce celého týmu se projevila na každém záběru, který se opakoval maximálně dvakrát. Každé ráno se před natáčením sešli herci s režisérem a kameramanem a prošli si scénář. Oldřich Nový tak měl jistotu, že ho budou zabírat z pravé strany, jelikož si prosadil, že z této strany je prý pohlednější nebo, že mu pod nohy budou při chůzi dávat cihly, aby vypadal, že je vyšší než Adina Mandlová.
Pokračování, které se neuskutečnilo
Oldřich Nový si svou postavu užíval, konečně se mohl projevit jako elegán a lamač dívčích srdcí. Dokonce se svou manželkou psal scénář na Kristiánovo pokračování. Na realizaci však nikdy nedošlo. Kdo ví, zda by film s pracovním názvem Kristián se vrací měl takový úspěch jako Fričova perla.
