Slavní vězni Křivoklátu: Karel IV., biskup i tajemný alchymista

Hrad Křivoklát

Hrad Křivoklát

Foto: Shutterstock.com

Hrad Křivoklát původně sloužil Přemyslovcům jako lovecké stanoviště, příští panovníci ho však využívali spíše jako místo k internaci nepohodlných osob, včetně těch vznešených. Období nesvobody zde prožil dokonce i císař Karel IV.  

Beze všech romantických příkras lze říci, že se Eliška Přemyslovna provdala za Jana Lucemburského jen proto, aby si uhájila postavení jediné právoplatné dědičky uvolněného českého trůnu. Měla prý stejně snědou pleť jako její dědeček Přemysl Otakar II. a zřejmě po něm zdědila i ambiciózni povahu. Svému manželovi neustále předhazovala, že českou korunu získal jen díky ní, a v zemských záležitostech si uzurpovala hlavní slovo.

V Janovi zapracovala uražená ješitnost a české země považoval za své. Stalo se něco, s čím sňatková politika nepočítala. Z manželů se stali rivalové a stát namísto sjednocení rozdělili. Jan se nakonec úplně bál do Čech jezdit. Zároveň ho ale sžírala obava, že ho česká šlechta podporující Elišku úplně vyšachuje ze hry a králem prohlásí jeho syna Václava.

Václav byl ještě miminko, ale už tehdy ho musela matka skrývat. Nejprve před svou macechou Eliškou Rejčkou a jejím milencem, kteří se chtěli zmocnit trůnu, a pak před vlastním paranoidním manželem. Rané dětství strávil Václav, budoucí Karel IV., v domácím vězení střídavě na hradě Loket a na Křivoklátu, než byl odeslán na výchovu do Francie.

Traumatizující pocity v něm však Křivoklát nezanechal, protože si sem později přivezl spanilou manželku Blanku z Valois a hrad pojal jako místo šťastných líbánek. Do okolních křovin nechal vpustit hejna slavíků, aby oblažili jeho milovanou choť líbezným zpěvem. (Zdroj: www.hrady.cz)

Filipína WelserováFilipína WelserováZdroj: Anonymní / Creative Commons / Volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

O dvě století později už byl u moci Ferdinand I. Habsburský a Křivoklát stál stranou dění. Šlo o hrad tak nenápadně umístěný v hlubokých lesích, že se stal vhodným místem pro odklizení nezdárného syna, který se tajně oženil s neurozenou dívkou Filipínou Welserovou. Své děti manželé museli pokládat na práh domu a vydávat je za adoptované nalezence.

Filipína však neklesla na mysli, naopak se prosadila jako moudrá dáma a její pozici v císařské rodině nakonec stvrdil sám papež. Mimoto se zajímala o bylinky a cizí jí nebyly ani rozhárané náboženské poměry v zemi. Na Křivoklátě potkala vězně v mnohem horším postavení, než byla ona sama. Šlo o biskupa Jednoty bratrské Jana Augustu, který zde živořil v temné kobce spolu se svým pomocníkem Jakubem Bílkem.

Filipína přesvědčila manžela, aby byla Augustova kauza přezkoumána. Zároveň vězňům zajistila lepší podmínky a možnost tvůrčí práce. Jan Augusta se tvrdošíjně odmítal vzdát své víry, ale nakonec dosáhl propuštění pod podmínkou, že nebude veřejně vystupovat. (Zdroj: cs.wikipedia.org)

Jan AugustaJan AugustaZdroj: Josef R.M. Přecechtěl, / Creative Commons / Volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Na sklonku 16. století hostil Křivoklát dalšího významného zajatce. Alchymista Edward Kelley upadl u císaře Rudolfa II. v nemilost poté, co v souboji zabil dvorního úředníka Hunklera. Po tříletém věznění ve věži Huderka se odhodlal k útěku jak vystřiženému z romantických filmů: z věže se spustil po laně.

To se ale přetrhlo, a Kelley si při pádu roztříštil nohu. Se dřevěnou protézou se špatně utíkalo, a tak byl brzy v Praze zatčen podruhé. Tentokrát ho převezli na Hněvín, odkud se znovu pokusil utéct, přičemž si zlomil i druhou nohu. Rudolf II. s alchymistou soucítil a daroval mu svobodu, Kelley však raději zvolil smrt, než aby dožíval v bolestech jako mrzák.
(Zdroj: cs.wikipedia.org)

Akční letáky