Křižáci bojovali ve jménu své víry, což někdy hraničí až s fanatismem. Za tento fanatismus mnozí vojáci zaplatili životem. Jménem Boha se snažili uchvátit cizí zemi, přitom se báli jíst potraviny, které tato země nabízela. Ač prameny říkají, že Ludvíka IX. Francouzského a jeho křižáckou výpravu zabíjel mor, ve skutečnosti je sužovaly kurděje. Primární příčinou této nemoci je nedostatek vitaminu C. Kurděje pak napadají dásně a kosti, vedou k vypadávání zubů, anémii a slabosti. Na vině bylo právě to, že odmítali jíst lokální zeleninu a ovoce.
Na postup kurdějí se podívejte zde:
Ostatky vydaly svědectví
Čelist nalezená v pařížském chrámu Notre-Dame údajně patřila přímo králi Ludvíku IX. Francouzskému, veliteli křižácké výpravy. A právě tato čelist ukázala, jaký byl skutečný problém.
Jak se ukázalo ze vzorků mnoha nalezených kosterních pozůstatků, křižácká výprava Ludvíka IX. nebyla připravená, jak měla. Cílem výpravy, jíž se zúčastnilo 35 tisíc vojáků, bylo dobýt egyptská města a vyměnit je za Jeruzalém a sídla v Palestině. Křižáci tak navštívili Egypt a mnohé další vzdálené země. Vojáci s sebou neměli žádnou vodu ani ovoce, a navíc někteří z nich po vzoru svého krále drželi náboženský půst.
Podle líčení křižáckého kronikáře Jeana de Joinvilla byli felčaři nuceni bojovníkům odřezávat mrtvou tkáň v ústech. Jedině tak totiž mohli přijímat potravy, žvýkat a polykat. „Vyvolávalo soucit poslouchat, jak vojáci křičí jako ženy při porodu, když se jim řezalo do dásní,“ píše kronikář. Dobyvatelská vojska tedy nesužoval mor a úplavice.
Sedmá křížová výprava krále Ludvíka IX Francouzského
Odpor k neznámé stravě
Výzkum forenzního patologa Philippe Charliera a jeho týmu prokázal, že se opravdu jedná o královu čelist. Na ní se pak podařilo prokázat, že král trpěl kurdějemi. Stanovisko Philippe Charliera je velmi respektováno. Je ve svých kruzích známý jako doktor „Trop Tard“, tedy „lékař, který přichází příliš pozdě“. Právě tento patolog například potvrdil, že čelist uchovávaná v Moskvě patřila Adolfu Hitlerovi.
Charlierova potvrzení poté dokazují i některé výjevy dobových kronik, které popisují, že král Ludvík IX. Francouzský plival kusy svých dásní, stejně jako mnoho jiných bojovníků z jeho křižácké výpravy. Křižáci tehdy obléhali centrum Tuniska a celá šestina „armády“ zemřela právě na kurděje, včetně králova syna Johna Tristana. Armáda prostě nebyla na obléhání v cizí zemi náležitě připravena. I když mohli zásoby vitaminu C hravě doplnit, odmítali lokální plodiny.
Tuniská zemědělské produkce přitom nabízela spoustu čerstvé zeleniny a ovoce. Ale křesťané se báli cizího jídla a cítili k němu odpor.
Nejen kurděje, nemocí bylo více
Na kurděje zemřel 25. srpna 1270 i sám král Ludvík IX. Francouzský, což nebylo dosud známo. Podle Charliera se v dějepisných dílech psalo, že král zemřel na mor, což se mu podařilo vyvrátit. Kurděje ale podle patologa nebyly jedinou příčinou králova úmrtí. „Kurděje jsou jisté, jedna příčina smrti však může zakrývat jinou,“ říká Charlier, který nyní zkoumá, zdali další příčinou nebyla ještě doprovodná úplavice. Její přítomnost v králově těle vědci zjišťují tak, že budou vařit králův žaludek ve víně. Bude je zajímat, zda v něm najdou stopy parazitů.
Zdroje:
