Nejzvrhlejší Stalinův experiment: Křížit člověka s opicí a získat armádu mutantů

Redakce | 4. 7. 2019
Karikatura J.V. Stalina, který dal souhlas k experimentu zkřížit člověka se šimpanzem
Ilja Ivanovič Ivanov věřil, že láska může kvést napříč druhy
Jak by asi takový potomek člověka a opice vypadal?

V únoru roku 1926 se sovětský vědec Ilja Ivanovič Ivanov vydal do tehdejší Francouzské Západní Afriky, aby se pokusil zkřížit lidské pohlavní buňky s buňkami šimpanze. Případný úspěch by dokázal všem procarským pánbíčkářům, že evoluce je jedinou možnou odpovědí na otázky ohledně vzniku lidského druhu.

Křížení člověka s opicí: Nejzvrhlejší Stalinův experiment odsoudili i komunisté
Magazín

Křížení člověka s opicí: Nejzvrhlejší Stalinův experiment odsoudili i komunisté

S finanční podporou samotného Stalina a se souhlasem pařížského Pasteurova ústavu Ivanov přicestoval do Francií ovládané Guiney, kde mu bylo dovoleno experimentovat se šimpanzi v místním centru primátů. Přítomní šimpanzi však byli na páření ještě příliš mladí, a tak se Ivanov odhodlal odchytit několik dospělých kusů přímo v divočině.

Zamilované páry, ze kterých se stali sérioví vrazi
Magazín

Zamilované páry, ze kterých se stali sérioví vrazi

Protože měl za sebou už velké úspěchy v umělé inseminaci koní, po technické stránce nebylo zavedení lidského spermatu do opic zase takovým problémem. Ani jedna z pokusných samic ale nezabřezla. Ivanov se proto rozhodl oplodnit naopak lidskou ženu spermatem šimpanze. Mezi domorodými ženami ale nenašel žádnou dobrovolnici, která by měla pro vědu takové pochopení a experiment by podstoupila.

Sám Ivanov byl nicméně ochoten v zájmu vědy zajít daleko za hranice morálky a obratem navrhl, aby bylo opičí sperma do žen zavedeno tajně v rámci běžné zdravotní prohlídky. Proti takovému postupu se ostře ohradil guvernér Francouzské Guineje a dalším pokusům učinil přítrž.

Zklamaný Ivanov se vrátil do Sovětského svazu s dvacítkou pokusných opic, náročnou cestu však přežily jen čtyři z nich. Ve své domovině byl Ivanov sice úspěšnější v přesvědčování lidských dobrovolnic (k pokusu se prý přihlásilo pět sovětských žen), jediný opičí samec schopný produkovat spermie ale pošel dřív, než k experimentu mohlo dojít.

Šmírující nosáč Kilroy: Tajemný přízrak, který k smrti vyděsil Stalina i Hitlera
Magazín

Šmírující nosáč Kilroy: Tajemný přízrak, který k smrti vyděsil Stalina i Hitlera

Další šimpanzy už Ivanov sehnat nestihl. V roce 1930 se stal jedním z řady vědců a intelektuálů, kteří u sovětského vedení upadli v nemilost, a byl vyhoštěn do Kazachstánu. Za dva roky poté zemřel.

Protože se z dnešního hlediska myšlenka křížení člověka s opicí jeví jako zrůdná, historici se přirozeně zabývají otázkou, proč se Ivanov do takového podivného experimentu vůbec pustil a jak je možné, že ho v něm bolševická strana plně podpořila. "Kdyby se mu skutečně podařilo zkřížit člověka s primátem a ze spojení by se narodilo životaschopné mládě, byl by to důkaz Darwinovy teorie o blízkém příbuzenství našeho a opičího druhu," vysvětluje odborník na ruskou historii z univerzity v Cambridge Alexander Etkind. "Potvrzení evoluční teorie by zasadilo citelnou ránu náboženství, které se bolševici urputně snažili vymýtit. Objevily i spekulace, že Stalin zamýšlel z opičích mutantů sestavit oddanou armádu, která by se dala snadněji ovládat než ta lidská.

Tagy armáda buňka Francie Francouzská Západní Afrika Guinea Ilja Ivanovič Ivanov Josif Vissarionovič Stalin Kazachstán Sovětský svaz vědec