Jak by vypadalo vaše dítě, kdybyste ho měla s neandertálcem? Šťastné by nebylo

Vztah neandrtálců a moderních lidí byl běžný.

Vztah neandrtálců a moderních lidí byl běžný.

Foto: Profimedia.cz

Bylo to před 100 tisíci lety. Tehdy se žena druhu Homo sapiens poprvé zamilovala do neandrtálského muže a došlo k mezidruhovému křížení. Pokračovalo až do doby, kdy slepá vývojová větev člověka zcela vyhynula. Jak tyto vzájemné sympatie zamíchaly evolucí?

I přesto, že vědci věděli, že náš druh se z Homo neanderthalensis nevyvinul, dlouho ho nedokázali do vývojového stromu zařadit. V současnosti panuje názor, že náš společný předek s větší mozkovnou a mohutnější postavou se objevil zhruba před 600 000 lety v Africe. K rozštěpení obou druhů pak podle analýz DNA došlo zhruba před 370 000 lety.

Neandertálec.

Jak vypadal sex s neandrtálci? Vědci dali dohromady spoustu detailů

Zatímco neandrtálce pálilo dobré bydlo a začali se potulovat po Eurasii, lidé zatím zůstávali doma. Pak se ale i oni vydali objevovat svět. „Předpokládáme, že naši předkové možná následovali velká stáda kopytníků. Ta je zavlekla do jiných oblastí," říká antropolog Lukáš Friedl. „Homo sapiens zjistil, že i zde může přežít a že je to pro něj z nějakého důvodu zajímavé."

Křížení lidí s neandertálci

Jenže nové krajiny nebyly pusté. Naopak. Byly plné neandrtálců. A tak, jak moderní člověk postupně osidloval další území, docházelo k mezidruhovému křížení. Genetické studie ukazují, že ke vzájemným sympatiím došlo nejméně dvakrát. „To bylo pro naše předky výhodné. Získali tak jednotky, které zvyšovaly jejich odolnost vůči nemocem a díky nimž se dokázali lépe přizpůsobit novému životnímu prostředí," vysvětluje Peter Parham ze Stanfordovy univerzity.

Vývoj neandrtálců.Vývoj neandrtálců.Zdroj: Profimedia.cz

Vědec zjistil, že když moderní lidé opouštěli Afriku, měli jen málo tzv. HLA antigenů, molekul na povrchu bílých krvinek, jež hrají důležitou úlohu v imunitních reakcích. Byli tak mnohem náchylnější k novým chorobám. Naproti tomu neandrtálci byli proti místním nemocem odolní. Díky tomu, že docházelo k mezidruhovému křížení, genom Homo sapiens se stále vylepšoval.

Neandrtálci byli skvělí lovci.

Jak poznáte, že máte neandrtálské předky? Udělejte si jednoduchý test

„Podíl neandrtálských sekvencí se pohybuje mezi jedním až čtyřmi procenty. Jsou to ty geny, které pro nás měly nějakou adaptační výhodu. Proto v naší DNA zůstaly zachovány," říká proděkan pro pregraduální studium Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Pavel Lízal. Díky křížení jsme se tak lépe přizpůsobili tehdejšímu chladnějšímu klimatu Asie a Evropy. Stali jsme se odolnější vůči vlhku, chladu a patogenům. Efektivněji jsme začali metabolizovat tuky a zesvětlala nám kůže.

Jak by vypadalo dítě neandrtálce a ženy druhu Homo sapiens?

Skupina genů, jež nás kdysi chránila před viry, se ale podle studie výzkumníků Huga Zeberga a Svanteho Pääba z roku 2020 (Zdroj: www.nature.com) obrátila proti nám. „Zaměřili jsme se na haplotyp, který se vyskytuje asi u 16 procent obyvatel Evropy a zhruba poloviny obyvatel jižní Asie. Ukázalo se, že ten, kdo ho má ve své genetické výbavě, má třikrát vyšší riziko, že když onemocní respiračním chorobou, bude připojen na plicní ventilaci," tvrdí vědci.

Zdroj: Youtube

Potomek druhů homo sapiens a neandrtálců by tedy byl odolnější vůči chladu, zároveň by byl více ohrožen přenosnými nemocemi, jako je COVID-19. Jelikož naši bratranci neměli problém s příbuzenskou plemenitbou, hrozilo by, že by dítě zdědilo různé mutace, jež se projevily například u Habsburků. Kojenec by pravděpodobně měl plošší přední část obličeje, nižší čelo a masivnější čelist. I přesto, že neandrtálci měli široké nosy a výrazné nadočnicové oblouky, fosilie dětí, jež vzešly z mezidruhového křížení těmito typickými znaky nedisponovaly.

Zdroj:

www.irozhlas.cz, www.em.muni.cz, www.idnes.cz, www.whatifshow.com