Jaký byl příběh a proces s Rudolfem Slánským, rodným jménem Salzmannem, synem židovského obchodníka? Jaká byla jeho dráha a pak smutný konec? V komunistické straně se vypracoval až na samotný vrchol, stal se generálním tajemníkem ÚV KSČ a byl vrchním představitelem komunistického puče v roce 1948.
Komunisté
Rudolf Salzmann se narodil v roce 1901 v Nezvěsticích na Plzeňsku. Vzhledem k tomu, že jeho otec byl židovský obchodník, kterému se dařilo, rodina netrpěla v bídě. Dostalo se mu dobrého vzdělání - vystudoval gymnázium v Plzni a hned po skončení první světové války odešel do Prahy.
A zde žil typickým intelektuálským životem a začal se stýkat s levicově zaměřenými kamarády. Není se proto čemu divit, že když se v roce 1921 od Československé sociálně demokratické strany dělnické odtrhlo tvrdé levicové jádro a vytvořilo Komunistickou stranu Československa, Slánský u toho nesměl chybět.
Ještě téhož roku se stal členem strany. V roce 1929 se uskutečnil V. sjezd KSČ, na němž získalo moc stalinistické jádro kolem Klementa Gottwalda. To byl i důvod pro to, že mnohá část zakládajících členů tehdy stranu opustila. Následné volby tedy logicky skončily pro KSČ výraznou ztrátou. Naopak Slánskému ale tehdy začala kariéra.
Slánského hvězda stoupala strmě nahoru a začal stoupat ve stranických funkcích až tak vysoko v parlamentních volbách v roce 1935 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění ČSR za KSČ. V poslanecké sněmovně zasedal až do rozpuštění komunistické strany v prosinci 1938. Válka zasáhla velmi výrazně i do jeho života.
Rudolf Slánský
Slánský v odboji
Po Mnichovské dohodě v roce 1938 odjel Slánský s manželkou Josefou a synem Rudolfem do Moskvy. Bratr Richard přečkal válku v Londýně a ostatní Slánského příbuzní zahynuli v koncentračních táborech.
V Moskvě začal Slánský pracovat v odboji – ihned po příjezdu se angažoval ve vysílání moskevského rozhlasu pro Československo. V letech 1941–1942 prožil německý útok na Moskvu a v té době se seznámil s mnoha mocnými komunistickými hodnostáři i s brutalitou, která zde panovala. V roce 1943 byla v Moskvě unesena i jeho dcera Naděžda, což dodnes zůstává záhadou. Slánský už nikdy svou dceru nespatřil. Ještě více se oddal práci na frontě, organizoval politické přednášky československým partyzánům a s Janem Švermou působil při Slovenském národním povstání ve štábu povstalců jako komunistický delegát.
Po válce se ještě v roce 1945 zapojil do vysoké politiky a v následujících šesti letech patřil po Klementu Gottwaldovi k nejmocnějším mužům KSČ až do února 1948, kdy KSČ převzala veškerou moc v zemi a eliminovala opozici. Slánský ještě tři roky působil na vysokých postech a stal se jedním z hlavních organizátorů komunistického teroru.
Strmý pád
Po neúspěšném pokusu SSSR zasahovat do politiky nově vzniklého Izraele zaujal SSSR a potažmo celý východní blok proarabskou a antisionistickou politiku. Tento fakt ovlivnil výběr obžalovaných v tzv. „procesu se Slánským“.
Vše vyvrcholilo večerem, kdy byl Slánský pozván na recepci pro sovětské poradce a nikdo si k němu nechtěl přisednout. Následně po odchodu byl ve své vile zatčen a předán do ruzyňské věznice. Souhlas k tomu dal i jeho přítel Klement Gottwald pod sovětskou hrozbou, že by mohl být do celého procesu vtažen také.
V Ruzyni se Slánský později pokusil opakovaně o sebevraždu.
V procesu bylo obžalováno 14 lidí, většinou vysoce postavených členů KSČ, z nichž drtivá většina byla židovského původu. Všichni se museli naučit nazpaměť výpověď a zopakovat ji před Státním soudem. Slánský zde byl obžalován ze špionáže, velezrady, sabotáže a z prozrazení vojenského tajemství. Ke všem obviněním se přiznal, přiznání však bylo vynucené mučením.
Gottwaldova zrada
Slánský s Gottwaldem byli komunističtí přátelé již od samého počátku, takže bylo jasné, že se Slánský proti zkonstruovanému procesu odvolal. Jeho žádost o milost však byla tehdy již prezidentem Gottwaldem odmítnuta.
Společně s ostatními odsouzenými byl popraven oběšením 3. prosince 1952 v pankrácké věznici. Všichni byli zpopelněni a jejich popel byl údajně vysypán na silnici někde severně od Prahy.
V roce 2018 byly nalezeny filmové záznamy ze Slánského procesu. Byly využity pro životopisný dokument KDO JINÉMU JÁMU Rudolf Slánský (2020).
Zdroje:
