Napoleona u Waterloo porazila spojená vojska Anglie a Pruska. Historikové se dodnes nemohou shodnout, jaký faktor k tomuto výsledku nejvíce přispěl. Do názorů se přitom viditelně promítá národní hrdost. Zatímco Britové mají tendenci vyzdvihovat strategické dovednosti vévody z Wellingtonu a upozaďovat úlohu pruských jednotek, Němci připisují vítězství hlavně taktice Pruska. Oba někdejší spojenci přitom zapomínají zmínit pomoc Holanďanů s Belgičanů, kteří se připojili k anglickým řadám a bojovali stejně udatně. A co na to Francouzi? Líbí se jim vysvětlení věhlasného literáta Victora Huga, podle něhož Napoleonovu prohru způsobilo deštivé počasí.

Génia zradilo bláto

"Waterloo nebylo jen vítězstvím Evropy nad Francií; byl to totální, absolutní, otřesný, konečný a nejvyšší triumf průměrnosti nad genialitou," napsal Hugo v roce 1837. Odpusťme mu. Jeho otec sloužil v Napoleonově vojsku v hodnosti generála a rodina ctila vojevůdcův kult osobnosti s nejvyšší vážností.

Victor Hugo vyjádřil přesvědčení, že by byl Napoleon rozdrtil nepřátelská vojska na padrť, kdyby západní Evropu toho června nezalily nezvykle silné deště. Největší síla francouzského stratéga totiž spočívala v dělostřelectvu. Jenže zrovna děla nebylo možné přepravovat rozmoklým terénem, protože se bořila do bahna. Francouzi museli onoho osudného dne počkat, až země trochu vyschne, aby mohli vyslat dělostřelce do boje. Kvůli tomuto zpoždění nestihli rozmetat Wellingtonovy jednotky ještě předtím, než se na scéně objevili vojáci Pruska.

Evropské dějiny v rukou sopky?

Může být na této teorii něco pravdy? Londýnský geolog Matthew J. Genge přispěl svou troškou do mlýna, ačkoli se původně vůbec nezabýval Napoleonem. Předmětem jeho výzkumu byl vliv sopečné aktivity na klimatické změny zaznamenané ve zmíněném období. V dubnu 1815 došlo v Indonésii k silnému výbuchu sopky Tambory, který si vyžádal 10 tisíc životů a zvedl do atmosféry obrovské množství prachu. Ten načas zastínil Slunce a dočasně ochladil planetu o 3°C. Výsledkem byly vydatné deště zaznamenané po celé severní polokouli. Rok 1816 se zapsal do dějin jako "rok, kdy nebylo léto". Profesor Genge však tvrdí, že deštivé počasí mohlo Evropu zasáhnout už dva měsíce po výbuchu sopky, tedy přesně v době bitvy u Waterloo.

Zdroj: Youtube

Omezený pohyb dělostřelectva v důsledku bláta přesto nelze považovat za jediný důvod, proč Napoleon svou poslední bitvu nevyhrál. Historikové poukazují na jeho neznalost oblasti i nižší kvality francouzských velitelů, kteří nebyli schopni vykonávat rozkazy podle jeho představ, a dokonce mu v průběhu bitvy předávali nepřesné informace. V neposlední řadě pak podcenil armádu vévody z Wellingtonu, posílenou o vojáky z Nizozemí a Belgie, a příchod pruských vojsk neočekával tak brzy. Pohled Victora Huga byl tedy jednoznačně zaujatý.

Zdroje: www.livescience.com, www.smithsonianmag.com, history.emory.edu