Krvavá Marie: Krutá dcera Jindřicha VIII ve jménu víry spáchala nejhorší zločiny

2. prosinec 2019 četba na 3 minuty
Královna Marie I. Tudorovna, zvaná Krvavá Marie

Královna Marie I. Tudorovna, zvaná Krvavá Marie

Foto: profimedia

Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu. Anglický král Jindřich VIII., proslavený popravou dvou svých manželek Anny Boleyoné a Kateřiny Howardové, měl dceru Marii, spíše známou pod přezdívkou Krvavá Marie. Jako by jim krutost kolovala v krvi, šla Marie ve šlépějích svého otce a zcela zbytečně nechala popravit spoustu lidí, protože byli jiného vyznání.  

Bloody Mary nebo Krvavá Marie, stále se jedná o anglickou královnu Marii I. Tudorovnu, vládnoucí v období od roku 1553-1558. Za těch pět krátkých let si dokázala vydobýt dvojí pověst - dobré vladařky a bezcitné panovnice. Co ji vedlo k násilí na protestantech?

Jaký otec, taková dcera


Jakožto dcera jiného bezcitného panovníka Jindřicha VIII., který měl šest manželek, z nichž dvě nechal popravit, neměla při ruce vzorového otce, jenž by mladičkou Marii naučil něco jiného než krutosti. Z Marie se postupem času stala velmi zarytá katolička, nesouhlasící s odlukou anglikánské církve a pozdější podporou protestanství, které zavedl její starší bratr a budoucí král Eduard I.


Ten se také před svou smrtí rozhodl své sestry Marii a Alžbětu vydědit, aby ani jedna neměla nárok na trůn, a za následnici zvolil svou sestřenici Jane Greyovou. S tím už sedmatřicetiletá Marie tvrdě nesouhlasila a zadala si úkol svrhnout panovnici a převzít moc.
To se jí překvapivě rychle podařilo - Jane Greyová vládla pouhých devět dnů, 16. července byla Marie korunovaná královnou a pro jistotu nechala svou předchůdkyni popravit.

Hon začíná


Aby Marie zabránila jakýmkoliv dalším machinacím, potřebovala co nejrychleji potomka. Jímala jí hrůza, když si uvědomila, že by se příští královnou v případě nezplození dítěte stala její protestantská nevlastní sestra Alžběta. Na radu Karla V. si vzala jeho syna, španělského prince Filipa II., který manželství bral spíše jako politickou záležitost a Marii nikdy doopravdy nemiloval.


Jako královna se začala také starat o posílení katolictví, nápravy vztahu mezi anglikánskou a římskokatolickou církví a potlačení kacířství a protestanství. Nebála si při tom ušpinit ruce. Tehdejšího arcibiskupa Thomase Cranmera nechala popravit a nahradila ho svým přítelem kardinálem Reginaldem Polem. Viděla v něm velkého spojence, jenž jí umožnil došlápnout si na ty, co se hlásí k jiné církvi než je katolická. Za kacířství bylo upáleno kolem 300 lidí, dalších 800 uprchlo před smrtí do exilu.

Konec krvavých časů


Královna nedokázala otěhotnět. Měla pouze dvě tzv. falešné těhotenství, ale to bylo celé. Historici se domnívají, že za neschopností stál jednak vysoký věk a jednak pravděpodobná rakovina dělohy nebo vaječníků - Marie trpěla velkými bolestmi břicha.

Nakonec nebylo zbytí. Před svou smrtí 17. listopadu 1558 ustanovila svou sestru Alžbětu nástupkyní, po korunovaci Alžběta skončila s honem na kacíře a obnovila nezávislost anglikánské církve.

Akční letáky