Starověký řecký stát Sparta se do povědomí moderních lidí zapsal převážně jako země válečníků. Ve čtvrtém a pátém století před naším letopočtem si Sparťané svou snahou o vojenskou dokonalost, kterou chtěli utržit za každou cenu, získali respekt a strach velké části starověkého světa.
Jak se žilo otrokům ve Spartě?
Tato bezohledná snaha o vojenskou sílu měla samozřejmě i svou temnou stránku. Spartští otroci známí jako helóti snášeli nepředstavitelné utrpení. Žili totiž po boku společnosti vycvičených zabijáků. Heloti byli týráni, ponižováni a prostřednictvím brutálního obřadu, který Sparťané nazývali krypteia, také loveni a zabíjeni.
Otroctví bylo významnou součástí starověké spartské společnosti již od pradávna. Spartští válečníci však tvořili jen malou část jejího obyvatelstva. Byli malou elitní třídou, která vládla mnohem větší společnosti.
Ve Spartě převažovali otroci nad občany v poměru sedm ku jedné. Navzdory jejich počtu se však s otroky zacházelo nepředstavitelně hrozným způsobem. A to dokonce i na poměry otrokářství.
Jejich život byl plný ponižování. Pokud se pokusili zpívat spartské písně, byli biti. Zpěv totiž naznačoval jakousi rovnost, a ta místním otrokům nenáležela. Aby chlapce a mladé muže poučili o nebezpečí opilosti, dospělí spartští muži své otroky opíjeli a nutili je, aby se ztrapňovali.
Strašlivá krypteia: Nic horšího otroci zažít nemohli
Spartské otroky litovali i jejich sousedé. V Athénách měli přísloví: "Ve Spartě je svobodný člověk svobodnějším člověkem než kdekoli jinde na světě a otrok otrokem".
Pro více informací se podívejte na toto video:
Nejhorším mučením, kterému byli spartští otroci vystaveni, však byla bezpochyby krypteia.
Krypteia byl státní program, v jehož rámci mohla kdykoli a bez sebemenšího varování na otroka helota skočit skupina mladých spartských mužů a ubodat ho k smrti.
Nejlepší a nejchytřejší sparťanští chlapci se stávali součástí Krypteie, když byli na prahu dospělosti. Aby se vycvičili k válčení, dostali dýky a několik základních zásob, a také rozkaz vraždit heloty dle jejich libosti.
Plížili se podél cest a na pole, často na venkově a často v noci, a vrhali se na nic netušící otroky. Kdykoli mohli, zaměřili se na ty největší a nejsilnější z nich. Nezáleželo na tom, jestli byli loajální nebo jestli udělali něco špatného. Ať už to byl kdokoli, ulovili ho, rozsekali na kusy a brutálně zabili.
Zdroje: