Jak fungovali krysaři ve středověku: Příběh nejslavnějšího z Hamelnu je hrozný

1592 obraz Pied Piper zkopírovaný ze skleněného okna Marktkirche v Hamelinu

1592 obraz Pied Piper zkopírovaný ze skleněného okna Marktkirche v Hamelinu

Foto: Augustin von Moersperg / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Příběh o krysaři z města Hameln je kultovní záležitostí. Nehledě na to, že v Dykově ztvárnění byl povinnou četbou, která skutečně stála za to… Zneklidňující ale je vůbec příběh jako takový. Přestože jde o pověst, je možné, že příběh o muži, který za sebou odvedl lidi na jistou smrt, si v každé době najde svůj obraz.

Původní krysař z Hamelnu je německá pověst o nedodrženém slibu a únosu sto třiceti dětí ze stejnojmenného města. Příběhu se později chopili mnozí spisovatelé, vyprávěči i režiséři a vtiskli mu mnoho tváří. Největší popularity se příběhu dostalo v 19. století, kdy se německé a severské folklorní příběhy těšily pozornosti zbytku Evropy.

Nejslavnější verze příběhu je připisována bratřím Grimmům, v angličtině Robertu Browningovi a u nás jednoznačně Viktoru Dykovi a jeho Krysaři, jenž vznikl od původním názvem Pravdivý příběh a pak se dočkal moha stylistických úprav. V moderním pojetí ztvárnil příběh v muzikálu Daniel Landa a F. A. Brabec, jehož Krysař drží rekord nejrychleji natočeného filmu na světě.

Zdroj: Youtube

Originální příběh

Původní německá legenda či alegorie hovoří o tajemném muži, který se ve středověku, v roce 1284 objevil v Hamelnu či v Dykově podání Hamelínu v Dolním Sasku, aby vyhnal krysy z města, ale rovněž odlákal mnoho dětí. Pomstil se tak městu za to, že mu za jeho práci odmítlo zaplatit. Závěr má přitom více verzí – krysař buď děti odvedl do jeskyně, odkud už nevyšly, nebo je zavedl do řeky, kam za ním napadaly jako lumíci a utopily se, v té nejoptimističtější verzi dokonce krysař děti lidem vrátil, když dostal smluvenou odměnu. Přitom se paralelně v Dykově ztvárnění odehrává ještě tragický milostný příběh.

Stojí za legendou skutečný příběh? Stalo se někde něco podobného?

 Krysař vede děti z Hamelinu. Ilustrace Kate Greenawayové pro „Krysař z Hamelinu“ Roberta BrowningaKrysař vede děti z Hamelinu. Ilustrace Kate Greenawayové pro „Krysař z Hamelinu“ Roberta BrowningaZdroj: Kate Greenaway (1846–1901) / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Je za legendou skutečný příběh?

Nejstarší zmínka o příběhu se nacházela vepsaná ve skleněné mozaice umístěné v hamelnském kostele z doby kolem roku 1300. Toto okno bylo popsáno v několika účetních knihách mezi 14. a 17. stoletím, ale pravděpodobně bylo zničeno roku 1660. Na základě dochovaného popisu vznikla moderní rekonstrukce od Hanse Dobbertina, která zobrazuje pestrobarevnou postavu krysaře a několik postaviček dětí oděných v bílém. Existuje názor, že tato mozaika byla skutečně vytvořena jako vzpomínka na tragickou událost, která se ve městě udála, čemuž by odpovídaly i záznamy v městské kronice.

Přestože se vedou výzkumy už po staletí, zůstaly pouze dohady a hypotézy, nikdy se nezjistilo, co přesně se v Hamelnu stalo.

 Pohlednice „Pozdrav z Hamelnu“ s ukázkou Pied Piper z Hamelinu, 1902Pohlednice „Pozdrav z Hamelnu“ s ukázkou Pied Piper z Hamelinu, 1902Zdroj: loki11 / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Různé teorie zahrnují epidemie i křížovou výpravu

Pravdou je, že krysy nebyly v příběhu od začátku, ale dostaly se do něj až ve verzi z roku 1559. V té době platil ve městě zákonný zákaz zpěvu a hudby v jedné konkrétní ulici v Hamelnu na památku obětí. Během lidových slavností, včetně svatebních procesí, musela kapela vždy přestat hrát na začátku ulice a navázat až na druhé straně.

Teorie o reálném pozadí legendy jsou tedy různé. Jedna z nich říká, že děti se staly obětí velkého neštěstí, buď utonuly v řece nebo je pohřbil sesuv půdy. Druhá hovoří o tom, že děti byly nakaženy nějakou nemocí během epidemie a byly vyhnány z města, aby se nenakazil zbytek populace. Zde připadá v úvahu raná forma Černé smrti, Huntingtonova choroba (zde je ale pravděpodobnost nemoci u dětí velmi nízká), alegorie tance smrti, při níž právě krysař ztělesňuje smrt. Třetí teorie mluví o tom, že děti mohly opustit město jako účastníci náboženské pouti, vojenského tažení nebo dokonce dětské křížové výpravy (1212) a už se nikdy k rodičům nevrátily – zde by naopak krysař zpodobňoval vůdce, případně verbíře. Čtvrtá verze hovoří o tom, že děti ochotně opustily své rodiče a Hameln, aby se staly zakladateli vlastní vesnice během kolonizace východní Evropy, a postava krysaře je opět chápána jako jejich vůdce. Nejděsivější teorie dokonce tvrdí, že několik měsíců po zmizení dětí byla nalezena jejich těla v blízkém lese.

Mohl být bájný Krok keltským druidem?

Velká hádanka ohledně původu a smrti Kroka a jeho dcer: Zemřel rituální vraždou?

Existovali krysaři?

První otázka, která se nabízí, je samotné povolání krysaře – tedy někoho, kdo dokáže vyhnat krysy z měst hudbou, jíž slepě následují. V německé legendě je krysař spíše tajemná postava v pestrobarevném oděvu, která lidem slíbí vyřešit jejich patálie.

1909 Maxfield Parrish nástěnná malba Pied Piper z Hamelinu v hotelu Palace, San Francisco1909 Maxfield Parrish nástěnná malba Pied Piper z Hamelinu v hotelu Palace, San FranciscoZdroj: Centpacrr / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Postava krysaře je jedinečná a v podstatě nikde nenajdeme zmínky o podobných postavách či dokonce profesi (kromě deratizérů, ale to je jiný příběh). V každém případě se jedná spíše o model podivína, zvláštního muže, který je okolním světem odmítaný a nepochopený. Už od dětství měl těžký život, vyrůstal jen s matkou, která ale záhy zemřela a on zůstal sám proti všem. Tato část příběhu spíše poukazuje na širší souvislosti života někoho, kdo je nezačlenitelný do „běžné“ společnosti. Odstrkovaný a opovrhovaný jedinec, který přežívá mimo ostatní lidi, a žije jen v souladu s přírodou.

Zdroj: Youtube
 

Láska k přírodě

Krysař spal v lese a pozoroval jeho obyvatele - hmyz, zvířata a ptáky, měl je rád, inspiroval se jimi a učil se od nich. Naučil se s nimi komunikovat a věděl, co na ně platí. Možná právě proto dokázal vyloudit čarokrásnou hudbu, která lidi naprosto okouzlila a slepě ji následovali. Flétna v jeho rukou ožila a rozezněla se jako pták ve větvích, tryskala skrze ni touha, ale i stesk, smutek a hněv až z hloubi krysařovy duše.

Tento obraz potom hovoří obecně o touze lidí po společnosti, o zkažené společnosti bez morálních hodnot a o osamělých duších.

Nakolik je příběh krysaře skutečný, můžeme jen fantazírovat. A tak to má být.

Zdroje: positivenegativeimpact.comcs.wikipedia.org, kalliopi-anthi.gr