Jedním z těchto krystalů byly tak zvané horské krystaly. Jedná se o vzácný druh dokonale průhledného křemene, jehož krystaly jsou tvořeny velkými šestihrannými drahokamy. Nevíme ani to, jak byl tento materiál používán, ani proč byly kameny přenášeny na pohřebiště z míst vzdálených klidně přes sto kilometrů, a to hornatým terénem.
Krystaly jsou pak ve srovnání s jinými kameny velmi neobvyklé a mimořádně výrazné. Při úderu nebo tření o sebe vyzařují světlo a vytvářejí malé duhové skvrny. Vědci si proto myslí, že jejich používání vytvářelo nezapomenutelné okamžiky, které spojovaly jednotlivce, utvářely místní identitu a spojovaly živé s mrtvými, jejichž ostatky byly uloženy.
Pro více informací se podívejte na video:
Zpracování křišťálu
Krystaly horského křemene byly pečlivě rozlámány na menší kousky. Důvodem mohla být i komunitní setkání, při nichž lidé „Vyráběli“magické kameny.
"Připadá mi, že lidé kladli velký důraz na praxi zpracování křišťálu ... lidé by si ji zapamatovali jako výraznou a odlišnou," říká archeolog doktor Nick Overton. A tento názor se jim potvrdil i v lokalitě Dorstone Hill v hrabství Herefordshire, kilometr jižně od dalších vykopávek na Artušově kameni. Zde se archeologům podařilo odkrýt komplex 6000 let starých dřevěných hal, pohřebních mohyl a ohrazení z období raného neolitu. Nález byl z doby, kdy se do Británie dostalo zemědělství. A také zde se nalezly další horninové krystaly.
Horninové krystaly jsou na Britských ostrovech vzácné. Je to proto, že dostatečné zásoby čistých krystalů se nacházejí jen na pár lokalitách v severním a jihozápadním Walesu.
Archeologická záhada - 'vzácné krystaly' nalezené na britském nalezišti z doby kamenné jsou 'opravdu zvláštní!
Křišťál jako příslušnost místní identity?
I na těchto dalších nalezištích byly nalezeny mnohé artefakty a mezi nimi i další krystaly, které byly evidentně na lokalitě zpracovávány. Temuto způsobu zpracování se říká knapování, a zahrnuje broušení a další tvarování. Jenže na rozdíl od křemene nebyl křišťál zpracován do nástrojů nebo hrotů šípů.
Byl naopak sbírán proto, aby mohl být později ukládán v rámci pohřebních mohyl. Tato praxe fungovala po celé generace lidí doby kamenné, potenciálně až 300 let.
I z toho důvodu, že jsou lokality velmi jedinečné, mohli lidé používat krystaly k demonstraci své místní identity a spojení s jinými místy na Britských ostrovech.
Nález křišťálu byl velmi vzácný, protože v době před vznikem skla musely být tyto kusy dokonale průhledného pevného materiálu opravdu charakteristické, jak ukazuje toto video:
Skalní krystaly tedy byly ukládány v rámci pohřebních mohyl a doklady o jejich výskytu se nacházejí jen na několika málo pravěkých lokalitách ve Spojeném království. Ač se nyní vědci shodují, že skutečně sloužily k demonstraci místní identity, ke spojení s místy na Britských ostrovech a k označení místa pohřbu, důkazy dosud nemáme.
Bylo nalezeno více než 300 úlomků průhledného křišťálu.
Zdroje:
