Pravá tvář Kryštofa Kolumba: Byl to vrah, krutý tyran a skončil ve vězení

První setkání Kolumba s domorodci

První setkání Kolumba s domorodci

Foto: Profimedia.CZ

Odvážný mořeplavec, slavný objevitel, muž, který pomohl Evropě vykročit z temného středověku směrem k moderním zítřkům. Tak bývá opěvován Kryštof Kolumbus, který v roce 1492 připlul k americkým břehům. Školní učebnice se už ale nezmiňují, že se tento velikán hned o osm let později vrátil do Španělska s želízky na rukou. Úřady měly pádný důvod k jeho zatčení.

Na Kolumbově pomníku v mexickém hlavním městě se loni objevil nápis nazývající slavného mořeplavce "vrahem". Jeho autoři se nechali strhnout emocemi vyvolanými hnutím Black Lives Matter a Kryštofa Kolumba označili za hlavního viníka masového vraždění domorodých obyvatel, které začalo prakticky hned poté, co se Španělé na novém kontinentu trochu rozkoukali.

Pod vlivem školních hodin dějepisu máme tendenci se Kolumba zastat. On přeci tu Ameriku jenom objevil. Indiány vraždili ti lidé, co přišli po něm. Jenže když trochu zapátráme v dobových pramenech, opěvovaný objevitel před námi vyvstane ve zcela jiném světle. A to světlo vůbec není lichotivé.

Zvěrstva a zoufalé sebevraždy

Americký historik Laurence Bergreen odhaduje, že na ostrově Hispaniola (dnešní Haiti) žilo v době Kolumbova příjezdu zhruba 300 tisíc obyvatel. Mezi lety 1494 a 1496 se jejich populace snížila o celou třetinu. Tolik lidí během dvou let samozřejmě Kolumbus nemohl zabít vlastnoručně. Tím spíše, že téměř neustále cestoval. O zvěrstvech páchaných jeho muži ale věděl a jako guvernér za ně nesl zodpovědnost.

Kryštof Kolumbus před královnou IsabelouKryštof Kolumbus před královnou IsabelouZdroj: Profimedia.CZ

Osobně také zahájil zotročování místních lidí a tisíce jich vypravil na nucené práce do Španělska, aby potěšil královnu Isabelu a krále Ferdinanda. Nutno dodat, že stovky Indiánů náročnou cestu v ubohých podmínkách ani nepřežily.

Existují písemné záznamy o tom, že Kolumbus přiváděl svým věrným mužům krásné domorodé ženy přímo do kajut. Abychom to upřesnili, nešlo o ženy, ale velmi mladé dívky. Mnohým z nich bylo pouhých 9 či 10 let.

Na Hispaniole pod vedením slavného objevitele zavládla hotová tyranie. Každý domorodec starší 14 let byl povinnen Španělům přinést velké množství zlata nebo bavlny, jinak ho čekalo mučení a smrt. Mnoho indiánských rodin raději spáchalo hromadnou sebevraždu, než aby se pokusilo nadlidský úkol splnit. Kvůli dolování zlata se nemohli starat o svá pole a obstarávat si potravu. Hrozil jim hladomor a jejich dětem se nerýsovala žádná budoucnost.

Údajný portrét Kryštofa KolumbaÚdajný portrét Kryštofa KolumbaZdroj: By Sebastiano del Piombo / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Krutovládu odnesli i Španělé

Hlad ale zavládl i mezi kolonizátory. Začalo jim docházet, že zlato je sice skvělý kov, ale žaludek člověku nenasytí. Kolumba ovšem nic jiného než zlato nezajímalo, ostatně sám jako guvernér měl jídla vždycky dostatek. Stalo se, že vyhladovělí Španělé směnili vydolované zlato za kus chleba. Kolumbus je za to nechal pověsit.

Jednoho mladého veslaře zase krutě potrestal za to, že si dovolil nastražit v řece past na ryby. Nechal mu přibít ruku ke stromu a přivolal osadníky, aby provinilce přišli pranýřovat.

Zvláštní příběh vikinské mořeplavkyně: Objevila Gudrid Ameriku?

Gudrid: Zvláštní příběh odvážné vikinské mořeplavkyně, která objevila Ameriku

Za krádeže jídla běžně udílel tresty typu useknutí ruky, uší či nosu, případně sto ran bičem. Zbičován byl i sluha, kterému se nepodařilo sehnat stanovené množství potravin do Kolumbovy spižírny.

Stížnosti na guvernéra se jen množily, až španělské úřady vydaly rozkaz k jeho zatčení. V roce 1500 se Kolumbus vracel do rodné země s okovy na rukou. Soud ho zbavil všech titulů a poslal ho do vězení, kde si ale mořeplavec nakonec pobyl pouhých šest týdnů. Král Ferdinand ho omilostnil, protože jeho služby ještě potřeboval. Vyslal ho na čtvrtou cestu, ovšem pod podmínkou, že se už na Hispaniole neukáže.


Zdroje: https://www.vox.com/, https://indiancountrytoday.com/, https://www.theguardian.com/