Zdroj: topimages / Shutterstock
Chcete vědět, jak vypadaly krysy v pravěku? Byly obří a děsivé. Setkání s nimi by člověk nepřežil
Představte si hlodavce, jehož hmotnost dosahuje jedné tuny a svou velikostí by předčil kdejakého savce. Vědci objevili fosilní důkazy o největším druhu hlodavce, který kdy na naší zemi existoval. Chcete vědět, jak tyto krysy žijící v pravěku vypadaly? Setkání s nimi by člověk nepřežil.
Pravěké krysy
Uruguayští vědci objevili fosilní důkazy o největším druhu hlodavce, jaký kdy na naší planetě existoval. Proháněl se po zalesněných oblastech Jižní Ameriky a jeho stáří se odhaduje na 4 miliony let.
Tato pravěká šelma byla býložravcem. Měla obrovskou lebku dosahující délky asi 50 cm a její velikost se odhaduje na více než 2 metry. S váhou dosahující až 3000 kg tak byla skutečným obrem.
Vědci ji popsali jako krysu. Zvíře pojmenované jako Josephoartigasia monesi však mělo mnohem blíže k morčeti nebo dikobrazovi. „Ačkoliv se vzhledem skutečně kryse podobala, z anatomického hlediska byla mnohem více podobná právě dikobrazovi," uvedl Bruce Patterson, kurátor savců ve Fieldově muzeu v Chicagu.
Jednoznačně však tato krysa byla největším hlodavcem, který se kdy na naší planetě vyskytoval. Fosilní pozůstatky Josephoartigasia monesi vědci objevili v roce 1987 asi 40 km západně od hlavního města Montevidea, poblíž rozsáhlého ústí řeky Plate, jejíž bahnité vody oddělují Uruguay od Argentiny.
Střet s člověkem by byl fatální
Právě v této oblasti se nacházejí starobylé říční břehy a další naleziště, kde se objevila již celá řada pravěkých zkamenělin.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Jedním z vědců, který za nálezem těchto fosilních pozůstatků stojí, byl i Sergio Viera. Umístil ostatky Josephoartigasia monesi do uruguayského Národního muzea historie a antropologie. Zde lebku uložili do jedné z krabic a na dlouhé roky se na ní zapomnělo.
Za jejím znovuobjevením stojí kurátor muzea Andrés Rinderknecht. Na pomoc s jejím prozkoumáním přizval kolegu z oboru, Ernesta Blanca. „Je to nádherný kus přírody a skutečně velké zvíře," uvedl Blanco.
Právě Blanco zkoumal nejen tvar lebky, ale i obrovské řezáky, které prokázaly, že šlo o hlodavce, který by dnes pro každého člověka znamenal obrovské nebezpečí. S velkou pravděpodobností by člověk podobné setkání nepřežil.
„Tento hlodavec byl mnohem větší než jakýkoli dnes žijící jihoamerický hlodavec a překonal by i současnou kapybaru, která může vážit až 110 kilogramů," dodal Blanco.
Analýza zubů Josephoartigasia monesi skutečně prokázala, že šlo o býložravce, který žil na březích řek nebo podél potoků v lesních oblastech. „Je možné, že se choval podobně jako dnes žijící hlodavci, například bobři, kteří tráví svůj život na souši i ve vodě," řekl Rinderknecht.
Zdroje: www.livescience.com, www.science.org, www.ncbi.nlm.nih.gov
