Jiří Babica je pro některé uznávanou tváří české kulinářské scény, pro jiné spíše podivný kuchařský improvizátor, který skloubí neskloubitelné a s některými aspekty vaření si hlavu nedělá.

Život a cesty osudu

Jiří Babica se narodil 1. května 1961 v Praze. Po vyučení v prestižních pražských hotelech a několikaleté práci v hotelu Alcron se přesunul do Německa, kde pracoval v restauraci Zlatá Praha v Kolíně nad Rýnem. V Německu byl ženatý.

Po patnáctiletém působení v této vyhlášené restauraci se vrátil do Čech, kde začal svou televizní a internetovou kariéru.

Nejprve jen s kamarádem točili videa na Stream, ale protože jeho popularita rostla, brzy vyvrcholila vlastním pořadem Babicovy dobroty.

Ten se těšil divácké oblibě a padla tu i spousta kuchařových nesmrtelných hlášek, které takřka zlidověly.

Z kuchyně na obrazovku

Babicův neotřelý a lidový přístup k vaření se setkal u českého publika s velkým ohlasem. Kromě toho, že se mu podařilo získat srdce diváků, objevovala se však i řada kritických hlasů a komentářů.

Pořad se vysílal déle než pět let a měl velmi vysokou sledovanost. Sám Babica se o svém umění vyjádřil tak, že „je nenáročným strávníkem a radost mu udělá tabule v postřižinském stylu, tedy klasický řízek a k tomu vychlazený chmelový mok.“

Život po televizním ántré

Po skončení televizního vysílání se Jiří Babica nestáhl do ústraní. Naopak, začal pořádat soukromé kulinářské akce, kde prezentoval hlavně rychlé recepty, a často i asijskou kuchyni, které je právě rychlá a chutná.

Po tom, o čem sní většina kuchařů, tedy mít vlastní hospodu, nikdy netoužil. Stačí mu prodávat vlastní známý obličej. Jak říká, „hospodu nemám a už jsem ji ani nechtěl, protože nejsem takový blázen, abych dřel od rána do večera. Aktuálně přejíždím z akce na akci, kde vařím rychlá asijská jídla. Je těžké udělat třeba pečené koleno, když jsem někde v parku.

Ale ani tady neskončil. Dostal zcela překvapivý nápad, v němž spojil vaření s hraním hazardních her.

Dvě „gé“

Právě pro hráče, kteří mají jen málo času, protože jsou neustále ve střehu, co se děje na jejich obrazovkách, začal vymýšlet rychlé recepty.

Výsledkem této jeho myšlenky pak je Babicův vlastní YouTube kanál Ich Bin Ein Gamer, který kombinuje gastronomii s gamingem. Babicův nápad se ujal a získal si opět novou generaci sledujících.

Kromě toho nabízí Jiří Babica i hodinové herní seance, kde se můžou fanoušci zapojit do hraní populárních her spolu s ním…

Zájmy a aktuální podnikání

Babicovými největšími koníčky bývaly basketbal a cestování. Sport ho bavil už odmala, dokonce s basketbalovým týmem procestoval celý svět, kromě Antarktidy. I sport ale spojil s vařením, protože na cestách čerpal i inspirace pro své další kulinářské a gastronomické podnikání.

Vedle toho se, kromě rodiny, věnuje i sportovnímu obchodu s názvem Ski BÁBA a je stále aktivním sportovcem: „Celý život jsem obětoval kuchařině a teď jsem strašně rád, že mám volno, když chci já. Dodneška hraju basket, dokonce jsem člen veteránů České republiky, jezdíme na mistrovství světa a Evropy. Za Real Top Praha hraju i fotbal.“

Nyní, v 62 letech, je jeho doménou pořád sport a vaření, ale v jiné kombinaci. Mohli bychom ji úsměvně nazvat 2G, tedy gastronomie a gaming.

Jeho aktivní životní styl a ochota vstřebávat nové trendy a najít v nich prostor pro obchod, se mu opět vyplácí. Jeho zážitkové herní seance na Slevomatu jsou toho důkazem.

Na jeho kontroverzní názory se podívejte v tomto novém rozhovoru:

Zdroj: Youtube

Na závěr si připomeňte pár jeho nejslavnějších hlášek od plotny:

„Kdo nemá žampiony, tak ať si tam dá nějaký jiný houby. A teď důležitý: Kdo nemá žádný houby, tak ať si tam nedává vůbec žádný houby.“

„Tvrdý játro není tak dobrý jak měkký játro.“

„Dneska si spolu připravíme francouzskou zeleninu, a to bude ratatule.“

„Když nemáš hořčici, dej tam kečup.“

Zdroje: www.csfd.cz, www.super.cz, wave.rozhlas.cz