Kuchař jen se sekerou přemohl a zajal posádku německého tanku. Stal se hrdinou

Jednoho srpnového dne roku 1941 zůstal kuchař Ivan Pavlovič Sereda v táboře tankistů sám, vojáci odjeli na manévry. Jako obvykle pro ně připravoval večeři, když vtom se na obzoru objevil tank. Seredovi chvilku trvalo, než si uvědomil, že není sovětský.

Stalin Hitlerovi nikdy nedůvěřoval, ale přeci ho zaskočilo, když nacisté o půlnoci 22. června 1941 překročili hranice Sovětského svazu. Komunikace v rozlehlé Rusi moc nefungovala, a tak se Sověti o okupaci dozvěděli teprve v poledne z rádia.

Rudá armáda zpočátku nebyla zrovna sehraná, otevřené boje nastaly nečekaně a doprovodný armádní personál postrádal instrukce, jak jednat v krizových situacích. Polní kuchař Ivan Pavlovič Sereda toho času působil u 91. tankového pluku, který tábořil u lotyšského města Daugavpils. Dlouhé týdny bylo ticho po pěšině a vojáci ztráceli obezřetnost. Sereda se jedno odpoledne ocitl v táboře zcela sám. Připravoval večeři a s nelibostí sledoval, jak se k táboru blíží neznámý tank.

Nejprve si myslel, že přijíždí nečekaná parta dalších strávníků, a on kvůli nim bude muset přidělávat porce. Pak si ale všiml, že jde o tank nacistický. Jiný kuchař by zřejmě vzal nohy na ramena, ale v Seredovi dřímal neohrožený voják. Popadl sekyru, schoval se za kuchyňský stan, a jakmile tank vjel do tábora, s nelidským řevem proti němu vyběhl.

Německá posádka přirozeně zahájila palbu, jakýmsi zázrakem se ale do Seredy nestrefila. Kuchař na tank přímo vyšplhal, celtovinou zakryl průzory, aby Němci neviděli ven, a sekyrou zničil hlaveň kulometu. Potom předstíral, že má kolem sebe početnou skupinu Sovětů, kteří tank obklíčili. Své imaginární druhy volal různými jmény a napodoboval jejich hlasy. Nacisty tím dokonale zmátl.

Vyzval je, aby vyšli ven jeden po druhém s rukama nad hlavou. S puškou v ruce je přinutil se navzájem spoutat a vyčkat příchodu sovětských tankistů. Ti byli jeho činem naprosto ohromeni. Když o nějaký týden později Sereda při jiné akci vlastnoručně zastřelil desítku nacistů, armádní důstojníci ho jmenovali poručíkem a našli si nového kuchaře.

Sereda se účastnil bojů až do konce války. Poté z armády odešel a do konce života se mohl chlubit Leninovým řádem a titulem Hrdina Sovětského svazu.