Rytina kudlančího muže měří pouhých 14 cm, ale pro vědce je obrovskou záhadou

Kudlanka nábožná

Kudlanka nábožná

Foto: Profimedia.CZ

Rytina na skále poblíž íránského města Teymareh měří pouhých 14 cm, ale přesto představuje velkou vědeckou záhadu. Zobrazuje totiž stvoření jak vystřižené z povídky Franze Kafky. Spojení lidské postavy a hmyzu není v pravěkém umění obvyklé. Vyrytý tvor se šesti končetinami navíc člověka připomíná jen některými detaily. Jinak se podle vědců podobá spíše kudlance.

Ze starověké mytologie známe bytosti s lidskou hlavou a tělem koně, lva či orla. Dosud jsme ale neslyšeli o kombinaci člověka s kudlankou, ačkoli archeologové nevylučují, že tito malí dravci z říše hmyzu hráli v prehistorickém náboženství významnou roli. Dokážou totiž hodnou chvíli setrvat v pozici se sepnutýma předníma nohama, jako by se modlili - odtud také pochází název jediného druhu vyskytujícího se na území České republiky, kudlanky nábožné.

Příkladná světice, nebo lovkyně?

Předlohou pro umělecký výtvor na íránské skále stál zřejmě druh jiný, konkrétně šlo patrně o místní kudlanku s latinským názvem Empusa hedenborgii. I ta se ale umí stylizovat do podoby modlící se zbožné pózy, čehož si dávní pastevci žijící v těsném sepjetí s přírodou mohli povšimnout. Byl to pro ně podnět k tomu, aby kudlanky obdivovali jako téměř lidské, či dokonce božské bytosti?

Nevíme. Pokud byli pravěcí znalci přírody pozorní, nemohlo jim uniknout, že ona zbožná pozice je ve skutečnosti trpělivým čekáním na kořist. Kudlanky útočí náhle, krutě a nemilosrdně. To mohli íránští lovci také považovat za inspirativní a hodné obdivu.

"Hmyz zobrazený na skále zvedá a rozevírá přední nohy do stran, jako by se právě vrhal na svou oběť. To naznačuje, že se autor petroglyfu snažil zachytit hrozící, útočící bytost," uvádí studie zveřejněná v časopise Journal of Orthoptera Research, zabývajícím se výzkumem rovnokřídlých.

Obři stále existují.

Kašmírští obři z Dillí: Dva obrovští strážci na sebe strhli veškerou pozornost

Proč zrovna kudlanka…

Dojem lidské postavy pak na stvoření vyvolávají střední končetiny zakončené kruhy. Zdá se, jako by v nich bytost cosi "držela". Na rozdíl od kudlanek se tento motiv v pravěkých kresbách objevuje poměrně často.

Velkým problémem je zatím pro vědce určení období, ve kterém byl petroglyf vytvořen. Mohlo to být před 4000, ale také před 40 tisíci lety. V Íránu bohužel není dostupná technologie, která by byla schopna výtvor datovat přesněji. Odborníci nicméně tuší, že ani datace by jim nepřinesla odpověď na základní otázku - proč lidé v tak dávné době vyryli do skály zrovna útočící kudlanku? Měla pro ně nějaký zvláštní symbolický význam? Kdyby se podobných "kudlančích mužů" našlo v oblasti více, vědci by mohli být o něco moudřejší. V současné době jde ale o raritu, se kterou si nikdo neví rady. 

Úžasné záběry kudlanky nábožné v jejím přirozeném prostředí nabízí následující video:

Zdroj: Youtube

Zdroje: https://www.sciencedaily.com/, https://www.popularmechanics.com/, https://cosmosmagazine.com/