Vědci našli tisíce let staré duté kuličky. Ukývají data, ale bojí se je otevřít

Záhadné kuličky obsahují kód. Ilustrační foto

Záhadné kuličky obsahují kód. Ilustrační foto

Foto: Profimedia, The State Hermitage Museum. Saint Petersburg. Russia.

Data dnes ukládáme na nejrůznější nosiče, přičemž se obáváme jejich ztráty a za nejjistější považujeme jejich uchování někde ve virtuálním prostoru, na iCloudu či sdílených discích. Přičemž většina z nás ani neví, proč to děláme. Představte si ale, že kódy zřejmě existovaly již v dávné Mezopotámii. Nerozluštěný starověký kód, starý více než 5000 let, by mohl být důkazem nejstaršího systému ukládání dat na světě. O jaký kód jde?

Mezopotámie je nazývána kolébkou civilizace, které ležela v oblasti říčního systému řek Tigris a Eufrat, což zhruba odpovídá území dnešního Iráku, severovýchodní části Sýrie a malé oblasti jihovýchodního Turecka, jihozápadního Íránu a Kuvajtu. Na mnohých těchto místech jsou jakékoli archeologické výzkumy značně problematické nebo zcela zakázané.

Národy a kultury, které v Mezopotámii žily, byly velmi pozoruhodné a zůstaly nám po nich četné, často neobjasněné záhady. Mnohé z nich by dnes spadaly do kategorie technologií.

 

Civilizace zahalená tajemstvím i dnešní politikou

Vědci se snaží rozluštit ztracený starověký kód, který by mohl odhalit, že naši předkové uchovávali datové záznamy dávno předtím, než naše moderní společnost vyvinula systémy ukládání dat.

Znali starověcí lidé počítače? Je možné, že nejstarší systém ukládání dat na světě byl vynalezen před více než 5000 lety?

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Civilizace v této oblasti fungovaly velni dlouho a stojí za nimi četné úspěchy, a to jak vědecké, tak politické, kulturní i vzdělanostní. Mnohé rané sumerské spisy prozrazují, že mezopotámská civilizace byla organizovanou společností s přísnými zákony, kde vládli králové, vzkvétala zde literatura, školství a byly zde bohaté knihovny.

I když nemůžeme stále s jistotou říci, že Sumerové vynalezli písmo, někteří vědci si to myslí. Navíc je stále mnoho oblastí a průzkumů utajeno a víme, že o mnohých civilizacích z této oblasti víme stále jen velmi málo. Mnoho jsme se dozvěděli díky několika podmořským ruinám, které můžeme jen stěží prozkoumat, ale alespoň zde je výzkum vůbec možný.

 

Starověký kód?

Artefakty a pozůstatky objevené v této oblasti odhalují složitou společnost a stále existuje mnoho věcí, o kterých si nejsme ohledně těchto záhadných lidí jisti. Mezi tyto dosud neobjasněné objevy patří i kamenné koule, které byly vykopány koncem 60. let 20. století. Archeologové je našli v západním Íránu a jejich účel a význam zůstává neznámý.

Kolem koulí se však samozřejmě objevily zajímavé vědecké spekulace. Díky moderní technologii počítačové tomografie a 3D modelování se podařilo nahlédnout do nitra koulí. A vědci zůstali v němém úžasu. Skeny totiž zcela nečekaně odhalily, že koule jsou duté a obsahují různé geometrické tvary nebo jakési starověké "žetony".

"Tyto obálky, jak koule nazýváme, pravděpodobně představují nejstarší známé – alespoň podle našich současných znalostí - snahy lidí o trvalý záznam dat. Mohou být také nejstarším důkazem numerické gramotnosti," říká profesor Christopher Woods, profesor Orientálního institutu Chicagské univerzity.

 

Budou koule otevřeny?

Vědci mají nyní k dispozici asi 150 kompletních koulí různé velikosti, variující od golfového míčku až po velikost zhruba baseballového míčku. Protože je těchto záhadných koulí jen omezený počet, muzea se zdráhají žetony otevřít. Bojí se trvalého poškození těchto jedinečných památek. Koule totiž zřejmě představují vůbec první systém ukládání dat na světě.

V nitru některých kuliček se totiž po jejich skenování odkryly drobné kanálky o průměru 1-2 mm, které je protínají.

Na super zajímavé video z vnitřku sféry se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Zatím je naprostou záhadnou, k čemu starověcí lidé v Mezopotánii sféry používali. Nejpravděpodobnější se jeví teorie, podle níž tato zařízení sloužila jako stvrzenky pro různé administrativní povinnosti. Bylo díky nim možné sledovat například tok materiálu, různých komodit nebo pracovní síly. "Žetony představují čísla specifických metrologických (měřicích) systémů - nikoli slova - a samotné obálky jsou stvrzenkami za výplaty různých komodit a zboží," uvedl profesor Woods a  dodává: "Potřebujeme prozkoumat a doufejme, že i CT skenovat zapečetěné obálky v dalších sbírkách. Na celém světě je jich známo přibližně 150. Pokud se naše domněnka potvrdí, pak to znamená, že starověké civilizace vynalezly systém ukládání dat dříve než naše moderní civilizace.

Jak koule fungují?

I když není dosud přesně známo, jak koule skutečně fungují, připomínají určitý typ prehistorických artefaktů neznámého původu, které byly nalezeny ve Skotsku a na území Anglie a Irska. Je možné, že mezi těmito artefakty existuje možná souvislost?

Pokud ano, je možné říci, že některé žetony uvnitř koulí mají 14 různých tvarů. Patří sem tvary koule, pyramid, oválů, vejčité tvary, čočky i kužely, přičemž každý typ představuje jinou hodnotu. Vědci prozatím interpretují například pyramida jako měrné jednotky, jež mohly znamenat třeba číslo 20, a pak se používaly možná pro počítání určitého druhu zboží.

Neolitické kamenné koule jsou nacházeny po celé Anglii.

Vědci v Británii nacházejí zvláštní koule z doby kamenné. Netuší, k čemu slouží

Tuto domněnku podporuje i skutečnost, že všechny hliněné koule obsahují na vnější straně jednu pečeť. Ta prochází vždy středem a další dvě pečeti probíhají nad a pod ní. Tyto pečeti nad a pod mohou představovat prodávajícího nebo případné svědky, zatímco pečeť uprostřed pak podle Woodse představuje kupujícího neboli příjemce.

Ačkoli nám stále asi není jasné, jak by tato počitadla fungovala, doufejme, že bude záhada brzy objasněna. K vyřešení hádanky musí badatelé rozluštit starověký kód a odhalit, k čemu tyto hliněné koule sloužily.

 

Zdroje:

www.seeker.comwww.ancientpages.comwww.livescience.com