Stalo se to prý 15. srpna roku 1915. Britové dorazili do oblasti turecké divize a bez odpočinku zahájili útok. Znatelná únava si ale vybrala svou daň. Turci atak úspěšně odrazili. Následně stáhli na Gallipolský poloostrov veškeré jednotky, kde trpělivě vyčkávali. Během několika dalších hodin se strhla ohromná zákopová válka. 

Britská fronta se posouvala jen o pár metrů. Všude byla mrtvá těla. Střely létaly vzduchem a bylo jedno, zda zasáhly nepřítele nebo kamaráda. Najednou, jako by vše ztichlo. Dva vojáci stáli proti sobě tváří tvář. Jako kovbojové na sebe navzájem mířili. Pak se ozvaly dvě ohlušující rány. Muži překvapeně zdvihli obočí. Z nebe na zem dopadly jejich kulky. Jedna prostřelila druhou a společně tak vytvořily kříž.

Kulky z bitvy o Gallipoli

Alespoň tak zní legenda o dvou projektilech, z nichž jeden prostřelil druhý. Nyní mají být uloženy v soukromé sbírce neznámého sběratele. Jejich fotografie se poprvé objevila v roce 2015 a od té doby se stala virální. Ihned vyvstala otázka, zda jsou artefakty skutečné a jaká je pravděpodobnost, že podobná situace nastane.

Experti z oblasti balistiky mají jasno. I přesto, že podle výpočtů existuje pravděpodobnost jedna ku miliardě, že se kulky ve vzduchu navzájem srazí, v tomto případě se tato náhoda nestala. Jednomu z projektilu totiž chybí důležité označení.

Po vystřelení každý náboj získá typické stopy v podobě odrazu vnitřního povrchu vývrtu hlavně. „Funguje to na jednoduchém principu, že tvrdší předmět zanechá stopu na předmětu měkčím,” vysvětluje Jan Kopecký z Odboru kriminalistické techniky a expertiz. „V rámci individuální identifikace zbraní předpokládáme, že konstrukce zanechá vtisky, sešinuté stopy a rýhy na nábojnicích a střelách.”

Falešné kulky

Právě tyto otisky, v podobě svislých čar, jsou znatelné jen na kulce, jež prošla středem druhé. To znamená, že projektil zasáhl nábojnici. Tato událost není zcela neobvyklá a existuje řada důkazů, že nejde o anomálii.

„Zatím jediný případ, kdy jsem viděl dvě kulky, které se střetly ve vzduchu, je vystaven v Gettysburgském muzeu,“ říká Arthur Alphin, odborník na balistiku a vojenský historik. „To se stalo v roce 1863. Olověné minikuličky, vystřelené rychlostí 335 metrů za sekundu do sebe narazily a svařily se.”

Zdroj:

www.leadstories.com, www.thefirearmblog.com, www.mvcr.cz, www.cs.wikipedia.org