Na první pohled se zdá, že jde o podvrh. Na rozdíl od ostatních Kumránských svitků, které jsou psány na pergamenu nebo papyru, je jeho text vyryt na měď. Zároveň se liší pravopisem, stylem písma, datováním i obsahem sdělení. Navíc, zatímco ostatní starověká židovská díla mají literární charakter, on je seznamem pokladů.

I přesto je odborníky považován za pravý. Byl totiž objeven společně s dalšími svitky 14. března roku 1952 v tzv. jeskyni 3 v Kurmánu. Zkorodovaný kov však nebylo možné rozvinout. Archeologové se proto rozhodli, že 20 centimetrů širokou a necelých 30 centimetrů vysokou památku rozřežou na 23 pásů.

Měděný svitek od Mrtvého moře

Stále však nebylo vyhráno. Dešifrování textu se ukázalo jako náročný úkol. Artefakt je nejen napsán stylem podobným mišnajské hebrejštině, ale zároveň obsahuje skupinu dvou nebo tří řeckých písmen, o nichž si někteří myslí, že představují číselné hodnoty. 

„Předpokládáme, že neobvyklý pravopis je způsoben tím, že obsah byl zkopírován z jiného originálního dokumentu negramotným písařem,” říká polský biblista Józef Milik. „Autor také kombinuje grafické styly, čímž znesnadnil překlad a porozumění sdělení.” I přesto se odborníkům podařilo rozluštit, že svitek obsahuje seznam 64 lokalit, kde jsou uchovány nádoby plné pokladů. 

„Najdi zříceninu v údolí Acor. Pod schody, asi čtyřicet loktů na východ, je solná jáma. Tam najdeš sedmnáct talentů stříbra,” naviguje text. Další upozorňuje na „bazén na východě od Kohlitu.” Zde by se mělo nacházet dvacet dva talentů stříbrných mincí. Dohromady by ve Svaté zemi mělo být ukryto 1280 talentů zlatých mincí, 65 prutů pravého zlata, 600 nádob se stříbrnými mincemi a 600 chrámových váz plných zlata a stříbra určených na obětiny. Vše v celkové hodnotě asi 27 miliard korun.

Ztracené poklady

Odborníci však netuší, kde popisovaná místa v reálu jsou. Mohla by být nejen v okolí Mrtvého moře, ale také například přímo v Jeruzalémě na Chrámové hoře. „Měděný svitek mohl být zhotoven s nadějí, že peníze budou použity na obnovení svatostánku poté, co Židé úspěšně odrazí římskou invazi," vysvětluje historik a teolog Tom Meyer. To se však nestalo.

Zdroj: Youtube

Je tak pravděpodobné, že poklad objevili Římané. „Mohli vyslýchat a mučit zajatce, a tím získat potřebné informace. To byla běžná praxe,” tvrdí historik Michael Owen. Tuto teorii podporuje fakt, že se účastníci jedné z nejrozsáhlejší expedic, konané v roce 1962 pod vedené Johna Allegra, nakonec vrátili s prázdnýma rukama.

Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.ancient-origins.net, www.express.co.uk