„Na břehu moře leží země, dlouhá jen pár mil. Tu krutý kmen jednou objevil. Nenechte se zmást, čeká vás past. Chudí křesťané, již sem zabloudí, ke smrti se odsoudí.” Tak zní báseň ze 13. století z Livonské říkanky, představující obyvatele pobřeží Baltského moře. Byli jimi Kurové nebo také Kuronci, již se proslavili svou bojovností a silnou válečnickou kulturou s nechvalně známou reputací nájezdníků.

Ve srovnání s ostatními pobaltskými kmeny, Kurové nežili ve vnitrozemí, ale obsadili severní oblast Baltu, východně od řeky Visly. Doboví kronikáři je popisovali jako „nejdivočejší, nejnepřátelštější a nejpohanštější ze všech.” Byli prý vysoce teritoriální a měli zálibu v mořeplavectví a drancování. Jejich agresivita byla tak velká, že se jich báli i skandinávští Vikingové.

Baltští Vikingové

Polský historik Jerzy Litwin však upozorňuje, že Kurové se pouze naučili bránit. Už v roce 854 našeho letopočtu bylo jejich území napadeno Dány, kteří je chtěli zotročit. Cizí nájezdníky však porazili. Podobný scénář se odehrál o rok později, kdy švédský král Olof zaútočil na kurské město Seeburg. Válka skončila dohodou.

Zdroj: Youtube

Až do konce 12. století, kdy se spojili s dalšími pobaltskými kmeny, byla jejich historie protkána stovkami potyček. Útočili nejen na své sousedy, ale pravidelně se vyloďovali také ve Švédsku, kde založili i pár osad. Zároveň však podporovali švédské Vikingy proti Dánům. 

Hlavním důvodem opakujících se válek bylo získání kořisti a strategických bodů pro výměnu zboží. Na pobřeží Baltu totiž začínala tzv. jantarová stezka, která procházela dnešní Moravou a končila u Středozemního moře. V době raného středověku tak oblast severovýchodní Evropy připomínala velký tenisový kurt. Každý nájezd byl pomstěn s větší vervou. Nemilosrdný způsob boje přežil ve vikinské kultuře dodnes. Dánská modlitba se dovolávala božské ochrany před „ohněm, bouřemi a Kuronci.“

Kuronci

Míru kurského nájezdnictví a získaného bohatství lze odhadnout díky archeologickým vykopávkám. Jeden z největších pokladů z 11. století, který byl objeven v roce 2010, zahrnoval nejen vzácné zbraně a české mince. Jak vypadala jejich ekonomika je však stále záhadou, s velkou pravděpodobností ale zahrnovala uplácení a kontakty se Slavníkovci, Přemyslovci a benediktýnským řádem na českém území.

Zdroj: Youtube

I tak se dá vysvětlit fakt, že Kuronci byli posledním pohanským národem v Evropě. Vzdát se své víry a krvavých rituálu byli nuceni v roce 1266, kdy byl jejich odpor pomocí křižáků potlačen a jejich území rozděleno mezi arcibiskupa z Rigy a Livonský řád.

Zdroje: www.balticrun.com, www.ancient-origins.net, www.en.wikipedia.org