V Údolí králů se v dnešní době již žádné mumie, o kterých víme, nenacházejí. Navíc i ty, které padly za oběť vykradačům hrobů, kamsi zmizely. Je až paradoxní, jaký osud mají těla těch, kteří si nechali na věčný život vystavět velkolepé hrobky.
Ztracené klenoty i těla
Pokud se hrobka otevře vykradačům, pak je osud všeho, co se v ní dosud skrývalo, zpečetěn.
Takový neveselý osud potkal desítky ostatků slavných faraonů a jejich rodin, a to nejen z nejslavnějšího Údolí králů na západní břehu Nilu.
Po odcizených pokladech se, stejně jako po samotných tělech, velmi dlouho pátralo. A nový objev vnesla do této záhady až koza. Ano, byla to právě ona, kdo ve druhé polovině 19. století pootevřel dvířka k samotné záhadě.
Překvapivý objev
Kozy jsou typické pro celé území Egypta. Ač je lidé chovají zejména pro mléko a maso, většinou je vidíme na kost vyhublé volně na ulicích, kde si pochutnávají na papírových kartonech. O kvalitě masa máme tady jako Evropané jisté pochybnosti. Jenže pak se objeví Koza s velkým K.
Tato koza patřila Ahmadovi Abd ar-Rasúlovi, který pásal své kozy nedaleko Luxoru. Když se mu ale jedna koza zaběhla, vydal se ji hledat a nestačil se divit.
Koza totiž spadla do šachty, která zde již byla poměrně dlouhou dobu… Hodně dlouhou dobu. Když Ahmad pro kozu slezl, před jeho očima se otevřela jeskyně s desítkami rakví, sošek, váz, ozdob a papyru.
Ano, byl to právě tento prostý mladík, kterému se podařilo to, čemu jiní zasvětí celý život. Nalezl nevykradenou hrobku! A stejně jako většina Egypťanů nemyslel na národní hrdost, ale na blaho své rodiny, která postupně vše, co bylo v hrobce nalezeno, několik let prodávala načerno. Až si na rodinu došlápla Egyptské památková správa.
Zištné odhalení
Na trhu se starožitnostmi v Luxoru se totiž objevily dosud neznámé, takže samozřejmě neevidované předměty z dob vlády faraonů. A nakonec se tamtéž objevila i mumie!
Bylo jasné, že někdo nalezl hrobku a nechal si objev pro sebe.
Ahmadova rodina však i po konfrontaci zarytě mlčela. Ale ne napořád.
Měli totiž pořád eso v rukávu. A podruhé se už hodlali o objev podělit, pokud nikdo nebude za předchozí prodeje potrestán. Nebylo to ale jen tak – ve hře byla rodinná pře. Ahmadův bratr si chtěl nechat větší podíl z kořisti, protože ale neuspěl, rozhodl se ze závisti potopit celou rodinu.
Na světlo světa se tak dostalo dalších asi 40 mumií z období Nové říše, včetně mumie Ramesse II., který je považován za nejslavnějšího egyptského faraona.
Další neobjasněné záhady
A tehdy začala honba za pravdou. Bylo totiž jasné, že to, co Ahmad objevil, nebyla jediná originální skrýš. Těla faraonů za sebou často mají dlouhou pouť.
A to se na nich samozřejmě podepisuje.
U většiny takto nalezených mumií a hrobek není totiž tak snadné dohledat, kdo v nich vlastně leží. Stejný osud, nad nímž si Egyptologové stále lámou hlavy, je i tajemství obsažené v hrobce KV 55.
KV 55
Hrobku označenou KV 55 objevil v roce 1907 americký amatérský archeolog Theodor Davis. Našel mumii se seškrábanou zlatou maskou, která ležela v sarkofágu Tutanchamonovy babičky královny Teje, obklopena kanopami se jménem jedné z manželek kacířského faraona Achnatona Kije. Ale ani to egyptologům nedalo jasnou stopu. Badatelé se totiž dlouho nemohli shodnout ani na pohlaví mumie.
Nakonec se ale ukázalo, že jde o muže, který byl podle DNA příbuzný samotnému Tutanchamonovi. Ani dodnes není jasné, o koho jde, ale pravděpodobně se jedná o ostatky kacířského faraona Achnatona.
Zdroje:
en.wikipedia.org, www.ugiat-antoniocrasto.it, thebanmappingproject.com
