Masová vražda civilního obyvatelstva v areálu gymnázia na pražském Žižkově

Sovětská armáda na Václavském náměstí v květnu 1945

Sovětská armáda na Václavském náměstí v květnu 1945

Foto: Neznámý/Creative Commons / CC BY-SA 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs

Smrt Adolfa Hitlera a padnutí Berlína sice znamenalo konec války, v Čechách ale stále zuřil boj na život a na smrt. Jako by němečtí vojáci cítili v zádech dech Rudé armády, která se probojovala k Ostravě a Brnu, i Američanů na západní hranici země. Když německá okupační správa přijala opatření, jejíchž součástí byly i drastické represe, žádný z českých civilistů nebyl v bezpečí.  

Květnového povstání českého lidu se aktivně účastnilo asi 130 tisíc osob a 14 tisíc partyzánů. Dalších 100 tisíc lidí pomáhalo v Praze stavět barikády. Od demonstrací přešli lidé do aktivního útoku. Po celém území Česka se zmocňovali zbraní, obsazovali pošty, silniční křižovatky a železniční uzly.

Cíl byl jasný - mělo být zabráněno ničení a rozkradení strojů, zařízení a továren. To se ale německým okupantům nelíbilo a zvolili brutální protiúder. Začali masově vraždit civilní obyvatelstvo. Odpor proti nacistické moci, avšak i její pomsta, vyvrcholila v Praze už 4. května, kdy příslušníci vojsk Waffen-SS začali vraždit v ulicích i přímo v domovech Pražanů. (Zdroj: cs.wikipedia.org)

Odpovědí na Pražské povstání byl i masakr na Pražačce. Budova gymnázia byla na začátku května 1945 obsazena mladými příslušníky SA pod velením Adolfa Franze Zimmermanna. Čeští povstalci se rozhodli, že 5. května budovu obklíčí a na vojáky zaútočí. Netušili však, že boj proti profesionálním vraždícím mužům bez svědomí je bez šance na výhru.

Německá posádka podnikla protiútok, obsadila blízký policejní revír a odvlekla 80 rukojmí. Přímo na školním dvoře je pak mučili, brutálně bili a nakonec popravili. Následujícího dne střety neustávaly. Dokonce mladí nacisté zašli až tak daleko, že vyvedli z domu v dnešní Koněvově ulici 1120/119 pět náhodně vybraných mužů, odvlekli je do kasáren a tam je opět mučili a zavraždili. Vše sledovalo jednoduchý cíl, a to zastrašit české obyvatelstvo.

Pražské povstání – Na začátku povstání měli povstalci málo zbraní, ale díky některým německým jednotkám, které neviděly důvod k boji, získali potřebné pušky a samopaly k boji s fanatickými nacisty.

Záhada dejvického masakru. Kam zmizela těla devatenácti mrtvých obránců?

Bylo 7. května, když si kuchařka ze školy Na Pražačce všimla, že nacisté prohledávají byt školníka Bohumila Cirmona. Když jeden z vojáků našel zásoby jídla, zbraň a munici, bylo o osudu muže rozhodnuto. Zemřel kolem půl desáté ráno. Téhož dne také kolem poledne viděla žena vcházet do školní budovy muže s bílou vlajkou. "Když udělal asi tři kroky od branky, byl stráží, která střežila vchod, zákeřně zezadu zastřelen. Jak se později dozvěděla, byl skutečně v zákopech nalezen mrtvý policejní štábní strážmistr Václav Bečvář." (Zdroj: www.fronta.cz)

V rámci oslav 65. výročí Pražského povstání proběhla na Pražačce akce Barikáda, 2010V rámci oslav 65. výročí Pražského povstání proběhla na Pražačce akce Barikáda, 2010Zdroj: profimedia.cz

Den vyvrcholil těžkými boji, kdy bojová skupina protiletecké obrany Luftwaffe „Reimann“, postupující z Českého Brodu přes Dolní Počernice, Úvaly a Kyje, dobyla celou oblast. Před sebou nechala běžet civilní obyvatelstvo s rukama nad hlavou. Do lidí se bezhlavě střílelo a zasažení a mrtví byli ponecháni na zemi.

Posádka opustila kasárna 8. května 1945 ve večerních hodinách. Dohromady bylo za necelý týden umučeno a zabito více než třicet civilistů, jejichž těla vojáci uložili do masových hrobů na školní zahradě. Nejméně patnáct mrtvol bylo z Libeňského mostu naházeno do Vltavy. (Zdroj: cs.wikipedia.org)

Akční letáky