Technický pokrok, vzdělávání, umění, ale také gastronomie nebo obchod. V těchto i dalších oblastech se objevují slova, která se často přebírají a obohacují tak jazyk. Zároveň usnadňují mezinárodní komunikaci.

Nejstarší přejímky z uralských, germánských a keltských jazyků lze proto datovat až do praslovanského období. Patří k nim především místní názvy řek a pohoří nebo jména některých zvířat.

V případě, že se slova často používají, během několika generací splynou s mateřštinou natolik, že jen málokdo pozná jejich původ.

Mezi tyto výrazy patří například doktor, koruna nebo tabule, které jsme získali z latiny. Atlet nebo demokracie z řečtiny, maják či náčelník z ruštiny, hřbitov a pelech z němčiny, baterie nebo bazén z francouzštiny, banka, festival, kokos a laso z italštiny a francouzštiny nebo věda, podmět a želva, jež jsme si osvojili z polštiny.

Cizí slova

Zajímavé je, že odborníci dokáží v procesu přejímání najít i určité tendence. Intenzivní jazykové výpůjčky souvisely s přijetím křesťanství, v období vlády Habsburků a následné germanizaci v 17. až 19. století, s rozvojem renesance a humanismu nebo v době národního obrození.

V této éře tehdejší jazykovědci a literáti aktivně převzali množství slov z jiných slovanských jazyků, především z ruštiny a polštiny. Další vlna přejímání nastala s nástupem komunistického režimu a aktuálně s globalizací.

Existují ale slova cizího původu, která tak populární nejsou a užívají se jen sporadicky. Buď mají v českém jazyku vhodné synonymum nebo jsou atraktivní pouze v některých oborech.

Právě jejich porozumění si můžete zkusit otestovat v našem kvízu a zjistit, jak velký expert na cizí slova jste.

KVÍZ: Putyka nebo vágní, znáte význam těchto cizích slov? Vyzkoušejte své znalosti!

Zdroje: www.plzen.rozhlas.cz, www.cs.wikipedia.org