První české filmové pohádky začaly vznikat již na počátku dvacátých let minulého století. Většina z nich se ale nesetkala s úspěchem. K obrovskému rozmachu tohoto žánru proto došlo až v 50. letech, díky popularitě Pyšné princezny Bořivoje Zemana s Vladimírem Rážem a Alenou Vránovou v hlavních rolích.
Od roku 1955 se tak počet natočených pohádek začal zvyšovat a jejich produkci většinou zaštiťovala televize. O deset let později již ČT financovala přes deset filmů ročně a v roce 1986 již rekordních třicet.
Diváci oceňovali nejen příběh a krásné kostýmy, ale také nevídanou porci humoru, který se stal jedním z hlavních rysů tuzemské pohádkové tvorby.
S nástupem nového století ale oblíbenost pohádek začala klesat, díky čemuž se snížil také počet natočených filmů za rok. Milovníci tohoto žánru upozorňují, že kdysi byly kvalitnější a koukatelnější.
České pohádky
Většina z nás tak s nostalgií vzpomíná na takové perly jako Byl jednou jeden král, Princezna se zlatou hvězdou, Šíleně smutná princezna, Tři oříšky pro Popelku, Honza málem králem, Jak se budí princezny, Princ a večernice, Tři veteráni nebo Lotrando a Zubejda. Mezi poslední úspěšnou pohádku je považován Anděl Páně z roku 2005.
Na důvod, proč se moderní filmy dětem a jejich rodičům nelíbí, zatím odborníci nepřišli. Jedním ale může být fakt, že se odklonily od typického scénáře, který nastolila naše nejznámější tvůrkyně pohádek Božena Němcová.
I přestože příběhy, jako je Červená Karkulka nebo Perníková chaloupka pocházejí pravděpodobně z Německa, jsou v naší kultuře tak zakořeněné, že je považujeme za „naše”. Nevadí nám, že se v nich objevuje násilí, smrt nebo morální poklesky.
Patříte i vy mezi milovníky českých filmových pohádek? Co myslíte, dokážete je poznat pouze z jednoho záběru? Zkuste se otestovat.
Kvíz: Poznej nejkrásnější české pohádky podle fotek
Zdroje: www.novinky.cz, www.kinobox.cz, www.cs.wikipedia.org